280 znaků, referenda a racionální kvocient

V dnešním příspěvku si představíme racionální kvocient, švédského hitmakera, seznámíme se s názory prezidentských kandidátů, prozkoumáme referenda.

Vysoké IQ neznamená automaticky vysoké RQ

Petr Ludwig se na konferenci Kritické myšlení zabývál tématem racionálního kvocientu. Videozáznam z přednášky nelzenete zde. Ludwig odpovídá na otázky Jaký je rozdíl mezi racionalitou a inteligencí,  jak se dá měřit schopnost kritického myšlení či jak se dá trénovat. Hovoří i o zajímavých případech, kdy se snoubí vysoké IQ s nízkým RQ. Lidé, kteří jsou chytřejší mohou častěji podléhat konfirmačnímu zkreslení, protože si dokáží „nesmysly“ sami před sebou vyargumentovat.

Shodnete se s Horáčkem, Drahošem nebo Topolánkem?

Na jízdu prezidentských vlakem uspořádaným Deníkem dorazilo šest z devíti kandidujících mužů. Adepti na hlavu státu odpovídali na 30 otázek. Odpovídat mohli jen ano/ne. Pokud vás zajímá, jak se ztotožňuje váš názor s jednotlivými kandidáty ohledně stavby mešit, referenda o EU, účtenkovky a dalších témat, podívejte se do galerie. Pokud se nechcete proklikávat jednotlivými otázkami, rychlý přehled je zde.

Nezdary s autoškolou

Psát o tom, co se daří, je snadné. Honza Kačer se ale zaměřil na vlastní nezdary s autoškolou. Ve svých postřezích odkázal i na Yuhůovu helpku na auto, jednoduchý uživatelský manuál pro začátečníky, kteří usedají v autoškole za volant. Sám jsem jim využil a mohu doporučit.

Zpřísňující se normy na Manhattanu

Nároky na udělení stavebního povolení jsou stále přísnější. Dnešním normám by například nevyhovělo 40 procent budov, které již na Manhattanu stojí. Více ve článku New York Time.

Vše, co jste chtěli vědět o referendu

Jan Boček dal pro iRozhlas dohromady vyčerpávající přehled předností a záporů referend po celé Evropě, obohacené o zkušenosti a návrhy, o nichž se uvažuje u nás. Než se necháte přesvědčit prvním příznivcem či odpůrcem referenda, kdo má o prvku přímé demokracie zcela jasno, raději se ponořte do tohoto článku.

Konec stručnosti na Twitteru

Twitter navýšil limit počtu znaků jednoho twítu ze 140 na 280 znaků, což se mnoha jeho uživatelům nelíbí. NASA nám však ukázala, že u některých uživatelů nás navýšení limitu určitě obohatí! Mrkněte sami.

Nepříliš známý švédský hitmaker

Luboš Kreč představil ve svém článku Maxe Martina. Nejúspěšnějším skladatelem populární hudby posledních 20 let, kterého jste dosud nejspíše neznali. Do čela americké hitparády se dostaly dvě desítky jeho písní. Z Martinovy hlavy vzešly například hity Ace of Base, Backstreet Boys, Britney Spears či Taylor Swift. Článek se zabývá i myšlenkou, kde se berou muzikantské úspěchy skandinávské země, která je co do počtu obyvatel velká zhruba jako Česko. Prý by za tím mohlo být „skvělé hudební a jazykové vzdělávání, melodická tradice švédského folkloru nebo zvyk farmářů z odlehlých planin Švédska skládat si písně jen pro zábavu.“

Stazione di Torino Porta Nuova
Vlakové nádraží v Turíně

Kindle, kasty, vlakem po Itálii

Čtečka knih Kindle od Amazonu má za sebou první dekádu. Její shrnutí si můžete přečíst na Techcrunchy.

Tyler Cowen rozebírá pravděpodobné důvody, proč jsou Američané překvapivě shovívaví k indickému kastovnímu systému.

Máte-li rádi Itálii a jízdu vlakem, zde naleznete devět tipů na nejkrásnější trasy, po nichž se můžete na Apeniském poloostrově a přilehlých ostrovech vydat.

Osud vyhynulého ptáka, mizející násilí a lepší volební odhady

V dnešním příspěvku si představíme dva české projekty, které se snaží zpřesnit odhady volebních výsledků. Zaměříme se i na strategii hudebních hitmakerů ve světě, kde mají hlavní slovo streamingové služby. Dva neveselé příběhy nás seznámí s příběhem vnučky válečného zločince či vyhynulého ptáka. A mám pro vás i tip na přednášku o mizejícím násilí.

Šéfredaktor Finmagu Michal Kašpárek se podělil o návod, jak číst více a s větším potěšením. “Rozlučte se se zhoubnou představou, že můžete a máte přečíst všechno, co za to jen trochu stojí.”

Analytik Nate Silver posloužil jako inspirace pro český web, který chce nabídnout přesnější odhad výsledků voleb.  Startup Behavio zase do detailů zjišťuje, jak se voliči rozhodují.

Jennifer Teegeová se ve svých 38 letech dozvěděla krutou pravdu o svých rodinných kořenech. Totiž, že je vnučkou válečného zločince a velitele koncentračního tábora v Plaszówě Amona Götha. Ten, respektive jeho postava “proslula” mimo jiné tím, že se objevila v oskarovém filmu Schindlerův seznam. Příběh a nelehký životní osud Jennifer Teegeové podrobně popsaly Novinky.

Holub s chocholkou
Holub z rodu Columba se spokojeně prochází po pláži, jeho příbuzný holub stěhovavý byl už vyhuben

Ponurý příběh kdysi světově nejpočetnějšího ptáka. Populace holuba stěhovavého sahala v polovině 19. století do 3-5 miliard jedinců. Pozorování holubího tahu bylo tehdy fascinujícím a trochu děsivým zážitkem. Ovšem dnes je již vyhynulým druhem. Může za člověk, který holuba stěhovavého lovil pro maso i pro zábavu v takové míře, že se mu ptáka podařilo vymazat z povrchu zemského a v tomto případě i z nebes. Poslední divoce žijící holub stěhovavý byl zastřelen v roce 1900. Poslední jedinec žijící v zajetí pak uhynul krátce poté, co v Evropě vypukl konflikt zvaný Velká válka. O osudu holuba stěhovavého čtěte zde.

Hudební interpreti se přizpůsobují streamingové hudební kultuře už při skládání písní. Strategií, která vede k úspěchu může být například zažazení konkrétní skladby do co největšího počtu seznamů na službách jako je Spotify. Letošnímu hitu Despacito například hraje do karet to, že kromě původní verzi s Daddy Yankeem, existuje i druhá s Justinem Bieberem, a dolňují je verze popová nebo „urban“ nebo v portugalštině a nespočet remixů. Další doporučovanou strategií ze strany odborníků je krmit streamingové platformy malými sousty. Písně z jednoho alba se vyplatí pouštět do streamingového prostoru postupně. Více v článku na Respektu nebo v původní anglické verzi na Guardianu.

Stovka nejlepších komedií podle BBC. Žebříček vyhrál snímek Někdo to rád horké, českou kinematografii reprezentují Sedmikrásky od Věry Chytilové na 89. místě.

Videopřednáška Stevena Pinkera z Tedu o poklesu násilí od biblických dob to současnosti. V souladu s racionálními optimisty dochází psycholog z Harvardu k závěru, že momentálně žijeme v tom nejklidnějším období existence člověka jako druhu.

A tady je pár stručných tipů na zajímavé čtení na závěr:

O mizejících Japoncích, výrobě hitů a sbírání víček

V dnešním souhrnu se věnuji především tématům výchovy a vzdělávání. Dojde i na vyvracení jedné falešné zprávy o efektu sbírání víček na charitu, ale vzápětí se trochu vystrašíme očekáváním fakenews v technologicky propracovanějí podobě. A seznámím vás také s jedním novým užitečným blogem a s mojí novou rubrikou pro Liberální institut.

Kristýně Dolejšové vadí, že se společnost upíná na jeden ideál krásy, za kterým je mnohdy práce plastických chirurgů, drastických diet a Photoshopu. Kristýna chce, aby se ženy a dívky zase naučily mít se rády a vážit si sebe samých. Proto rozjela projekt Za normální holky. Dávám lajk.

Přesvědčivěji už to napsat nešlo. I tak se nejspíš najdou tací, kteří v této nesmyslné činnosti nepřestanou. Řeč je o sbírání víček na charitativní účely. Jak píše Martin Malý, doporučovat dětem sbírání víček je zločin na jejich finanční a sociální gramotnosti.

S pocitem, že ve svém životě hluboce selhali, mizí spousta Japonců zcela beze stopy. Zkrátka přeruší kontakt s rodinou a blízkými a vypaří se. Těmto lidem (prý jich od poloviny 90. let mizí každoročně desítky tisíc) se říká Džóhacu.

Bob Kartous poskytl Finmagu rozhovor, který vyšel ve dvou pokračováních (tadytady). Tématem bylo propojení vzdělávacího systému s trhem práce. Pokud vás zajímá, jak je to adaptabilitou absolventů různých druhů škol, určitě si rozhovor nenechte ujít. „Jakýkoliv byznys se bude muset připravit na to, že po odborné stránce si bude své zaměstnance dovzdělávat a vychovávat sám.“

Výchova dětí vykazuje v současné době nevídanou míru rodičovské kontroly a dohledu nad životy dětí. S tím je spojeno vážné riziko, píše Pratik Chougule, byť se tedy v řadě svých tvrzení opírá spíše o dojmy než jednoznačné důkazy. „Když budete děti držet zkrátka a nenecháte jim svobodu, je možné, že budou i v dospělosti toužit po pevné ruce.“ Při čtení článku jsem si mimochodem vzpomněl na tři roky starý příspěvek Daniela Anýže, který narážel právě na přehnanou míru rodičovské kontroly v USA. Anýžův příspěvek je již dostupný je částečně, ale to nejpodstatnější z článku shrnuje následující poznatek:

„Počet skutečných únosů ani jiných násilných činů na dětech se za posledních dvacet let nijak nezvýšil. Přesto kvůli rodičovské paranoie, posilované hesly jako „stranger danger“, za tu dobu z ulic děti vymizely.“

Billboard Parlamentních listů
Uměle vytvořené video s proslovem libovolného politika je přesně tím, co ještě na Parlamentkách „chybí“

Internet je plný falešných zpráv i manipulativních fotomontáží. Zanedlouho budeme nejspíše běžně narážet i na manipulaci s lidským hlasem a videem. Veldejším produktem technologického pokroku podvrhy, které znedůvěryhodní videa. „Falešné zprávy nedaleké budoucnosti mohou obsahovat libovolnou osobnost, která řekne svým hlasem cokoli, co se jí zadá.“ Více na Technetu.

Před 99 lety se zhroutilo Rakousko-Uherské impérium. Jak to vypadalo, kdyby přežilo dodnes? Mělo by moře, Alpy a třeba i exklávu v Číně. HDP na hlavu by bylo nižší než v případě samostatného Česka (tedy kdo ví, jak by se společná ekonomika vyvíjela, samozřejmě). A žilo by zde více sunnitů než voličů Tomia Okamury . Více v tomto videu.

David Klimeš přečetl a zrecenzoval knihu, která pojednává o tom, jak pracně vznikají ty nejslavnější hity, které se údajně šíří samy od sebe. Šanci na úspěch mají produkty a inovace, které jsou MAYA, tedy „Most Advanced Yet Acceptable“, co možná nejpokrokovější, ale stále ještě přijatelné. Jinak řečeno, jde o hledání hranice mezi pokrokovým a stále ještě tradičním.

Překladatel, psavec a lektor angličtiny Tomáš Herlík spustil blog Anglofil o angličtině, Británii a britské literatuře.

A na závěr trochu sebepropagace. Na web Liberálního institutu přispívám nově s měsíční rubrikou. Je to taková shrnující informačka, jako na mém webu. Akorát že se zaměřuju výhradně na témata související s činností institutu, což je především osobní a ekonomická svoboda. Další mnou doporučené články, které nezmiňuji ve svých článcích, můžete sledovat na mém Pocketu (stačí dát Follow). Teprve nedávno jsem zjistil, že se zde možnost sdílet doporučení nachází.