Úložné boxy, MeToo a Anticharta

Po delší pauze jsem se konečně dostal k sepsání dalšího souhrnu zajímavých článků, rozhovorů a studií. Tentokrát si představíme novinky v logistice, kampaň upozorňující na problematiku sexuálního násilí či fotografa zachycujícího vymírající živočišné druhy.

Chlebnik od Rohlíku a schránka od Amazonu

Zákazníci si čím dál více zvykají na to, že si zboží nemusejí vyzvedávat v obchodě, ale že jim bude v co nejkratší možné době doručeno prodejcem. Obchody jsou si toho vědomy a hledají co nejkomfortnější cestu doručení zásilky zákazníkovi. Přední český eshop s potravinami Rohlik.cz představil službu Chlebník. Jedná se o pronájem úložného boxu, do něhož kurýr doručí objednávku i ve chvíli, kdy zákazník není k zastižení. Chlebník je určený k umístění např. na předzahrádku domu a disponuje jednoduchým tepelně izolovaným úložištěm. Podobnou cestou se vydává i Amazon, globální jednička mezi eshopy. Ten zase instaluje lidem schránky pro objemnější balíky, z nichž si mohou převzít balík, i když nejsou doma.

Chytrý Google, prosťáček Siri

Tým výzkumního z Čínské akademie se zaměřil na hojně diskutované téma. Totiž jak si stojí uměla inteligence ve srovnání s lidmi, co se týče IQ. Číňané zkoumali mobilní asistentky od Applu, Googlu a také webové vyhledávače. Člověk ve specifickém testu dosahoval skóre okolo 100 bodů, z počítačů se nejlépe a s velkým odstupem umístil Google s IQ 47,28. Čínské Baidu mělo IQ 32,92, Bing IQ 31,98 a Siri od Applu (IQ 23,94).

Inteligentní osobní asistentka Siri od Applu
Siri sice dokázala dohledat mé kontaktní údaje, ale čínští výzkumníci jí přisoudili jen IQ 23,94

O médiích a o vedení rozhovoru

Dva rozhovory o médiích. Barbora Tachecí probírala s Jindřichem Šídlem například vztahy novinářů s politiky a volby, Josef Šlerka v interview pro Lupu popsal, jak změnil vstup Andreje Babiše český mediální mediální trh.

Tyler Cowen, sepsal zásady, kterými se řídí při vedení rozhovorů (v pořadu Conversations with Tyler).

Dokument o Antichartě

František Ringo Čech v rozhovoru pro DVTV popřel, že podepsal Antichartu. Archivní snímky ho však usvědčily, že mu paměť neslouží nejlépe. Celá kauza mi připomněla velmi dobrý dokument o antichartě, který nedávno uvedla Česká televize. V dokumentu vystupují tehdejší aktéři z řád umělců a popisují, jak se jim (ne)podařilo masivní propagandistické kampani komunistického režimu vzdorovat a jak svoji roli vnímají dnes s časovým odstupem.

Všudypřítomné sexuální obtěžování

V říjnových dnech se na sociálních sítích zapojily miliony žen i mužů do kampaně #MeToo, jež odhalila až děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve společnosti. Kampaň shrnula například zde redakce iDnes.

Island premiantem v rovnosti pohlaví

Na webu Světového ekonomického fóra je Global Gender Gap Index pro rok 2017. Tento žebříček vyhodnocuje, jakým způsobem jsou si v jednotlivých zemích ženy a muži rovni v oblastech zdraví, vzdělání, ekonomiky a politiky. Nejlépe si vede Island, následovaný Norskem a Finskem. Česko je na nelichotivém 88. místě.

San Francisco premiantem v inovacích

Business Insider oslovil analytiky 2thinknow, aby sestavili žebříček 25 měst, která ve světě dominují oblasti technologických inovacím. Vítězem je asi nepřekvapivě americké San Francisco. Evropu zastupuje třetí Londýn, třináctý Stockholm, patnáctý Amsterdam, jedenadvacátý Berlín. třiadvacátá Kodaň a čtyřiadvacátá Barcelona.

Fotograf zvěčňuje vymírající druhy

Fotograf Joel Sartore se snaží zvěčnit živočišné druhy žijící v zajetí. Rozhlasu poskytl rozhovor, v němž například vyzdvihuje smysl zoologických zahrad a říká, že větší šanci na záchranu mají zvířata se zajímavým či roztomilým vzhledem. Téma je probráno (jak popsal na Twitteru Andy Wise) střízlivě, jednoduše a bez patosu. Joela Sartoreho se vyplatí sledovat na Instagramu.

Rozhovorový speciál

Mezi přečtenými články, které stojí za doporučení, se mi tentokrát nahromadilo několik rozhovorů. Rozhodl jsem se proto udělat rozhovorový speciál.

Hlídací pes si povídal s marketérem Petrosem Michopulem o tom, jak se dělaly politické kampaně v dobách, kdy voliči neměli ponětí o internetu, natož aby používali sociální sítě. Stranu (ČSSD), která stála na okraji mediálního zájmu, se mu podařilo přeformovat do lídra voleb.

Na Běhejsrdcem vyšel rozhovor s vedoucím lékařem sportovní fyziologie Institutu sportovního lékařství Jiřím Dostálem. Tématem byl především doping a jeho postih.

Rašeliniště Chalupská slať na Šumavě
Environmentální žal zažívá podle Librové každý milovník přírody

Socioložku a environmentalistku Hanu Librovou zpovídaly Novinky. Librová například prozradila, co je to environmentální žal, v čem dělají chybu meteorologové nebo co zmizelo z české krajiny.

Italský kouč Andrea Stramaccioni, od kterého si vedení Sparty slibuje úspěšné tažení českou ligou i pohárovou Evropou hovořil s Hospodářkami o tom, jak se zžívá s českým prostředím a jak to funguje ve sparťanské kabině.

Vojtěch Boháč, novinář, jenž svou kariéru nastartoval během tzv. ukrajinské krize, vystavil nelichotivé vysvědčení českému pojetí zahraničního zpravodajství. „V Česku potřeba kvalitních informací nějak není a noviny podle toho vypadají. Nikoho do zahraničí nepošlou, pokrýváme to, co se děje v naší kotlince, a to, co se děje venku, je vlastně zbytečné.“

Robert Kyncl je prý jakožto obchodní ředitel YouTube nejvýše postavených Čechem v internetovém světě. V rozhovoru pro tyinternety.cz odhalil pár zajímavostí ze zákulisí globální jedničky internetového videoobsahu. Například, že na YouTube je měsíčně 1,5 miliardy lidí, kteří konzumují každý den přes miliardu hodin. 68 procent přístupů je z mobilů.

Bývalý velitel speciální jednotky francouzské Cizinecké legie Jean-Paul Jauffret hovořil s rozhlasem o největších hrozbách a trendech současného islámského terorismu.

„Typický senior“ v reálném životě neexistuje, lidé jsou velmi různorodí, i když je jakoby spojuje vyšší chronologický věk, říká v rozhovoru o seniorech a o nich zažitých stereotypech socioložka Lucie Vidovićová.

A když už jsme dnešní díly zasvětily rozhovorům, přidám na závěr starší interview se svérázným novinářem Tomášem Poláčkem, v němž redaktor Reportéra sdílel s Finmagem svůj pohled, jak dělat dobré rozhovory.

O Česku pesimisticky, o daních v NHL a o výborné zmrzlině

Dnešní výběr zajímavých témat a informací začneme sice pesimisticky, ale vydržte až do konce. Prozradím vám, kde se zchladit v letních dnech. A to jednak výbornou zmrzlinou a a jednak návštěvou míst, která patří k nejchladějším v Praze.

Datový tým Českého rozhlasu se zaměřil na oblasti, ve kterých se Česku daří v celosvětovém srovnání nejhůře. Trápí nás rakovina, děti v ‚děcáku‘ nebo klíšťová encefalitida.

Snad nám ještě další vrásky nepřidá politický vývoj. Maďarsko vytvořilo středoevropský model přechodu k neliberální demokracii. Polsko ho následuje a ohroženo je i Česko. Více Martin Ehl.

 

Jak daně ovlivňují sílu kanadských a amerických týmů v NHL. „Když se v létě hokejisté v NHL rozhodují, kde podepíší nové smlouvy, roli při výběru nového týmu nehrají pouze šance na titul nebo přidělený čas na ledě. Důležité jsou i daně. Však 54 procent volných hráčů odchází do klubů, kde odvádí berňáku méně peněz než při předchozím angažmá.“

Od 50. let lidstvo vyprodukovalo už 8,3 miliardy tun plastů. Recyklujeme jen 9 % použitých materiálů, zatímco 12 % spálíme a 79 % skončí na skládce. Vyplývá to z nejnovější globální analýzy masové produkce plastů.

Rozhovor s ekonomem Tylerem Cowenem k přečtení či poslechu. Kromě jiného Cowen poukazuje na skutečnost, že prudký vývoj je dnes záležitostí informačních technologií, ale spousta oblastí lidské činnosti stagnuje. „Když dnes letíte letadlem, neletí rychleji než v 70. letech a není to ani o moc pohodlnější. Lidé v minulosti by byli dnešní podobou světa zaskočeni, protože si mysleli, že všechno bude úplně jinak.“

Římský beton je odolnější než ten, který se běžně používá dnes. „Na rozdíl od dnešních materiálů římský beton časem stále více tvrdne a zpevňuje se, zatímco náš beton je porézní a zvětrává. Podle amerických vědců je za úspěchem neobvyklý římský recept – beton neboli umělý kámen vyráběli z vulkanického popela, vápence, mořské vody a drti z vyvřelých hornin.“

A trocha vzdělávání. Martin Malý nakousl téma výuky programování u dětí. Nejprve se rozepsal o tom, proč se rozjet výuku nedaří. A poté navázal článkem, kde se zmiňuje o projektu nadšenců, kteří si k výuce programování pro děti svou cestu našli. Zarazil mě odpor, se kterým se údajně lze setkat u některých rodičů.

„Rodiče některých dětí prý mají dojem, že není správné, aby děti seděly u počítače, spíš mají představu, že by dítě na prvním stupni mělo dělat něco jiného. Co? No, učit se básničky a běhat venku.“

Obrázková tabulka periodických prvků od softwarového inženýra Keitha Enevoldsena do škol bohužel neprorazila podobně jako výuka programování. Škoda. Díky jednoduchým obrázkům a srozumitelným popiskům v této tabulce se totiž dozvíme třeba to, že gallia je potřeba pro výrobu světelných diod nebo LED zářivek, zatímco tantal najdeme v mobilních telefonech.

A pár letních témat na závěr. Víte, kam za dobrou zmrzlinou? Redakce Euro vybrala 15 nejlepších míst v republice. Kromě pražských a brněnských tipů, nechybí ani zmrzlináři z Pardubicka nebo Kladenska.

Vltava protéká mezi stromy
Chcete se v Praze ochladit? Hledejte vodu a stromy

Mapa pražského horka je sice již z loňska, ale myslím, že právě v těchto dnech je ta pravá chvíle si ji připomenout. Chladněji je u řeky nebo v blízkosti stromů. „Vltava je schopná ochladit stavby ve svém okolí asi o čtyři stupně, pocítí to lidé bydlící v první či druhé řadě domů ve směru od říčního břehu. Dva až tři stupně ale zvládnou srazit i malé stromy a trávník mezi domy. To je důvod, proč je na Vinohradech asi o 4 °C příjemněji než na Smíchově. Velké porosty, jako lesoparky, si udržují až o osm stupňů nižší teploty než zástavba v jejich okolí.“

Inovace trendující i neúspěšné, trocha ekologie a nová fotbalová pravidla

V minulém týdnu mi padlo do oka pár zeměpisných zajímavostí, ekologicky laděných článků a tradičně i nějaké texty o inovacích. Ty se prý dokonce chystají i ve fotbale. A dozvěděl jsem se, respektive potvrdilo se mi černé na bílém, jak je v Česku levno. Tak pojďme na to.

Jaké jsou nejzajímavější vědecké novinky podle sborníku Johna Brockmana Know This sesbíraného na základě ankety mezi 198 vědeckými osobnostmi? Počítače se učí stále rychleji, energii umíme vyrábět stále efektivněji a editovat geny je stále jednodušší.

A když jsme u inovací, je potřeba připomenout, že ne vždy úspějí. Jasným důkazem budiž nově otevřené muzeum ve Švédsku, které se zaměřuje na neúspěšné a často dost bizarních inovace.

Makedonie má tak trochu problém s názvem. Ten je dokonce pro zemi překážkou pro vstup do NATO. Ale řešení je prý na obzoru.

Saúdská Arábie má nového prince, ale také dvě třetiny zaměstnanců ve službách státu a dvoucifernou nezaměstnanost.

A trochu zelené vlny. Co by se stalo, kdyby se ze všech lidí stali vegetariáni. Česko čím dál víc trápí sucho. Jednou z příčin je, že „srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně. Naprší stejně nebo i více, ale deště jsou intenzivnější a prodlužují se periody sucha mezi nimi. Pokud by krajina dokázala vodu udržet, nevadilo by to. Hospodaření na polích a v lesích ale postupně způsobuje, že voda rychleji odteče do řek a jimi pryč z České republiky. Podobné je to ve městech – zelené plochy vytlačuje dlažba, beton nebo asfalt, do kterých se voda nemůže vsáknout a skončí v kanalizaci.“

Tenhle článek Christine Chemnitz je na mě zelenorudý až moc, nicméně popisuje, že globální zemědělství je v rukou úzké skupiny producentů. Dojde-li k odsouhlasení fúze Bayeru s Monsantem, „budou víc než 60 % světového trhu se semeny a agrochemií ovládat pouhé tři konglomeráty – Bayer-Monsanto, Dow-DuPont a ChemChina-Syngent.“ Článek také nastiňuje možnou podobu digitalizace zemědělství.

„Zanedlouho se postřiků pesticidů ujmou drony, hospodářská zvířata budou opatřena senzory ke sledování objemů mléka, vzorců pohybu a dávek potravy, traktory bude navádět GPS a softwarově řízené secí stroje budou vyhodnocovat kvalitu půdy, aby určily optimální vzdálenost mezi řádky a rostlinami.“

Kráva v rakouských Alpách
Možná, že až za pár let potkám takovou krávu, bude mít na sobě senzory

Mám rád podnikání, které je založeno na recyklování toho, co by jinak skončilo jako odpad. Ind Ankit Agarwal recykluje květy, které jsou součástí náboženských rituálů. Dělá z nich třeba mýdlo.

A se zelenými tématy se vždy skvěle doplňuje feminismus. Francouzská kreslířka Emma v komixovém stripu Měla jsi mi to říct ukazuje, proč žena nemá povinnost být „manažerkou“ domácnosti. David Grudl zase ve svém facebookovém příspěvku připomíná, že feminismus nemá monopol na téma genderové rovnosti.

Eurostat se v nejnovějším porovnání zaměřil na cenovou úroveň v zemích EU. Nejvíce peněz za spotřební zboží a služby při cestování po Evropské unii zaplatíte v Dánsku. Nejlevnější je Bulharsko, kde cenová úroveň dosahuje jen 48 procent unijního průměru. Nejmenší cenové rozdíly mezi státy EU najdeme v cenách spotřební elektroniky a oblečení. Naopak velký rozdíl mezi zeměmi EU je v cenách restaurací a hotelů, potravin a nealkoholických nápojů. V Česku máme levnou elektroniku, jídlo v restauracích a dopravní prostředky.

Jak by mohl fotbal změnit pravidla. Asi jsem v tomhle konzervativní, ale zatím nejsem moc přesvědčen, že jde o změny k lepšímu.