Alkohol, kryptoměny a dětí jako smetí

V příspěvku, který vychází den před Štědrým dnem, se můžete dočíst, jak alkohol působí na naše emoce a jaký alkohol se hodí pro přípravu teplých drinků, které v zimě zahřejí. Zaměříme se i na Bitcoin a další kryptoměny. V posledních dnech totiž jejich cena v dolarech vyletěla strmě vzhůru a pak během jednoho dne zaznamenala velmi rychlý pokles.

Alkoholové okénko

Britští vědci zkoumali, jaké emoce v nás vyvolává pití různých druhů alkoholických drinků. Největší relaxant je prý červené víno, tvrdý alkohol často vyvolává agresi. Více se dočtete na Forbesu.

Svařené víno červené
Nejen svařeným vínem se můžete v zimě zahřát

Pokud byste si chtěli připravit nějaký teplý drink, který v zimě spolehlivě zahřeje, můžete se inspirovat na webu atBars. Najdete zde zajímavosti o historii a složení svařeného vína, punče, grogu a dalších horkých nápojů, které jste možná stejně jako já ani neznali.

Jak si lidé žijí, prozradí Street View

Tým ze Stanfordovy univerzity zkoumal pomocí neuronové sítě vozový park Američanů. Využil k tomu snímky ze Street View. Na základě získaných se snažili predikovat, jak je daný region bohatý. Následně byla predikovaná data porovnána s realitou. Ukázalo se, že umělá inteligence tímto způsobem dokáže zastoupit složitá a nejspíš i dost nákladná šetření. Více o tom v článku na Živě.

Tajemství početných rodin

Tereza Hromádková z iHnedu se zaměřila na rodiny, které mají hodně dětí. Zajímala se o to, jak takové rodiny žijí, jak všechno zvládají finančně nebo co rodiče těchto rodin přimělo k tomu, aby přivedli na svět nezvykle velký počet potomků.

Líbeznice jde příkladem

Středočeská obec Líbeznice jde ostatním dobrým příkladem, co se týče nákladání s veřejným prostorem a zapojování občanů při přípravě architektonických plánů. Nejen o tom, že kvalitní architektura nemusí být nutně dražší, čtěte na iHnedu.

Manuál a rozhovor o Bitcoinu a dalších kryptoměnách

Mánii kolem Bitcoinu a dalších kryptoměn jste nejspíše zaznamenali. Pokud je pro vás toto téma španělskou vesnicí a chtěli byste se v něm co nejrychleji zorientovat nebo dokonce zjistit, kde kryptoměny koupit a jak je držet, přečtete si tento velmi dobře vypracovaný manuál s názvem Úvod do obchodování kryptoměn pro začátečníky.

Ke kryptoměnám stojí za přečtení i rozhovor s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem, jenž prokázal skvělý rozhled. Postoj centrální banky ke kryptoměnám shrnul do hesla nepomáhat, nechránit, neškodit, nevodit za ruku.

„(K)ryptoměny dnes nenaplňují klasické charakteristiky měn, je jedna stránka věci, ale myslím si, že je ani v principu dost dobře naplňovat nemohou. Lidé často zapomínají na to, že další důležitou charakteristikou měn v moderním sytému tzv. elastických peněz je jejich schopnost přiměřeně udržovat stabilní kupní sílu. To v případě kryptoměn neplatí a myslím si, že to ani jejich „otcové zakladatelé“ neměli v úmyslu“, říká například Hampl.

Bitcoin podle něj pomáhá k odtoku kapitálu z rozvíjejícího se světa (nejvíce z Číny) do toho svobodného.

Mediálně zdatní teroristé

A na závěr jeden archivní kousek. Robert Evans přečetl propagandistický magazín Dabiq, kterým se snaží tzv. Islámský stát oslovit stávající i nové ovečky. Na A2larmu pak na základě toho vyšlo Evansových sedm základních poznatků o nechvalně proslulé teroristické organizaci. Dabiq je médiem nečekaně profesionálním a stojí za ním mediálně zdatní řemeslníci.

Balíme vánoční dárky

Možná jste nechali balení dárků na poslední chvíli. Ještě než se do něj pustíte, přečtěte si legendární fejeton Dava Barryho Balíme dárky levou zadní přeložený Filipem Rožánkem. Barry se vtipně pozastavuje nad tím, co je tak úžasného na dávání dárku do papíru, aby ho někdo jiný mohl servat.

Pokud jste dočetli až sem, přeju vám šťastné a veselé!

 

 

 

 

Autonomní vozy, Ludwigovy Deep Talks a problémy Ameriky

V novém díle nepravidelného shrnutí se zaměříme na téma umělé inteligence, autonomních vozů, problému americké společnosti, Bitcoinu či nový projekt Petra Ludwiga.

Umělá inteligence: Česko nesmí zaspat

Michal Pěchouček, odborník na umělou inteligenci neříká v rozhovoru pro Hospodářské noviny nic zcela nového. I tak interview doporučuji k popřemýšlení, jaký vývoj umělé inteligence a s tím spojených celospolečenských změn je pravděpodobný a jaký je spíše jen dílem fantazie. Pěchouček rozebírá téma singularity, (ne)připravenosti Česka či požadávků, které by měly být kladeny na vzdělávací systém. Interview naleznete zde.

Autonomní vozidla již v 35 městech

V průzkumu Bloomberg Philanthropies se 35 měst přihlásilo k tomu, že využívá samořízená vozidla. Dalších 18 se na tuto situaci připravuje. Údajně je takových měst více, ale další nemohly tuto informaci veřejně zpřístupnit. Seznam měst naleznete v článku na QZ.com. Nejvíce jsou automomním vozům nakloněni v Severní Americe (26 měst je již využívá nebo se na to chystá), v Evropě (14 měst) a v Asii (6 měst).

Bankomat pro nákup a prodej Bitcoinů na pražském Smíchově
Bitcoin – příležitost nebo bublina?

Bitcoin jako příležitost i skrytá bublina

Ve stručnosti k Bitcoinu doporučuji video z přednášky Karla Fillnera, který představuje různé možnosti, jak využít téma kryptoměn v affiliate podnikání. A jeden pohled, který už se na Bitcoin nedívá tak pozitivně. František Bostl předkládá několik dobrých argumentů, proč bychom měli být připraveni na to, že bitcoinová bublina jednou splaskne.

Ludwigovy Deep Talks o hodnotách a smyslu života

Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace a zakladatel GrowJob Institutu zveřejnil první Deep Talks. Tedy rozhovory s přesahem, které se věnují tématům jako jsou hodnoty, lepší společnost či smysl práce a života. V prvních třech dílech si pozval lékaře Tomáše Šebka, markeťáka a spisovatele Jakuba Horáka nebo skateboardistu Maxima Habance.

Autor Gomorry: Úspěch doprovázený úzkostmi

Roberto Saviano v rozhovoru pro El País odhalil temnou stránku spisovatelského úspěchu. Románem Gomorra o praktikách neapolské mafie sice odstartoval dráhu autora globálně úspěšných bestsellerů, vytvořil si ovšem řadu nepřátel a ohrozil bezpečí své i svých nejbližších. Vypořádávé se s pocitem viny, trpí úzkostí a žije v obklopení osobních strážců. Interview se Savianem vyšel v češtině na webu Literárních novin.

Vystrašená Amerika

Izraelsko-americký novinář cestoval po Americe, kde hovořil se stovkami Američanů. Ze svých zážitků sestavil obraz současné americké společnosti. A výstupem je kniha Všechny jejich lži, která vyšla i v češtině. Rozhovor s Tenenbomem ukořistil Rozhlas i Lidovky. Hodně otázek se překrývá, ale za přečtení stojí oba dva.  Spisovatel považuje USA za zemi plnou vystrašených lidí, kteří se obávají jakékoliv kontroverze. Politické korektnost zde podle něj zašla příliš daleko. „Viděl jsem, že lidé jsou pro Trumpa, tušil jsem, že to přijde, ale nebyl jsem si zcela jistý, byl jsem v menšině,“ říká Tenenbom

Problémy amerického vězeňství

A nelichotivě o Americe ještě jednou. Sociolog Daniel Prokop se zaměřil na fungování amerického vězeňství. Jádrem jeho rozboru je etnický rozměr. Skoro 40 % amerických vězňů tvoří Afroameričané, kteří jinak představují jen okolo 14 % populace. Více v článku na Novinkách.

Mé články pro Liberální institut a Trade-off

Pokud si chcete počíst i v mých dalších článcích, máte možnost se seznámit s mým Listopadovým ohlédnutím, které jsem v rámci pravidelného seriálu připravil pro Liberální institut. Kromě jiného tam píšu, proč je dobré mít český pas nebo kolik času věnovaného přípravě jídla nám ušetřili kuchyňské spotřebiče.

Rovněž jsem uvítal možnost přispět do říjnového čísla časopisu Trade-off článkem o MOOC. Stručný úvod je dostupný online zde.

 

 

 

O letadlech, proměně univerzit, sportu v číslech a bitcoinu

Po delší odmlce způsobené dovolenou se opět hlásím s výběrem nejzajímavějších témat, která mě v uplynulých týdnech nejvíce zaujala. Ve volných dnech jsem toho moc nepřečetl, což mě ale zase tak nemrzí, protože jsem si to vynahradil spoustou výletních zážitků. Mimochodem, věděli jste, jak je na Šumavě nebo v okolí Orlické přehrady krásně? Snad se o tom stihnu více rozepsat dříve, než se mi to vypaří z hlavy, jak se mi to v případě cestovatelských zážitků obvykle stává. Zatím můžete aspoň projít můj Instagram.

Jak už jsem psal, s četbou jsem v červenci trochu polevil. Vynahradím vám to ale i trochou filmových tipů. Dva se týkají leteckých havárií, takže pokud vás čeká letecká dovolená, možná se na filmy podívejte až po ní.

První havárie skončila happyendem. Snímek Sully: Zázrak na řece Hudson pojednává o příběhu kapitána Sullenberger, který před 7 lety nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Kapitána „Sullyho“ Sullenbergera ztvárnil jako vždy skvělý Tom Hanks a film režíroval Clint Eastwood, což podle mě do značné míry přispělo k tomu, že jsem emotivní příběh ohodnotil na ČSFD nejvyšším možným hodnocením.

Druhá letecká havárie, s jejímiž okolnostmi jsem se seznámil prostřednictvím filmu, už tak dobrý konec neměla. Při tzv. zázraku v Andách bylo na palubě havarovaného letadla s uruguayskými rugbisty 42 pasažerů a přežilo jich nakonec pouze 16. Po pádu letadla museli přeživší strávit 72 dní v tvrdé andské pustině. Dva z nich nakonec přes řadu nástrah (jednou z nich bylo třeba zavalení lavinou) přešli Andy a došli pro pomoc. Kvůli tenčícím se zásobám nezbylo přeživším nic jiného, než začít se živit masem z těl obětí letecké katastrofy. Učinili tak i navzdory silnému katolickému přesvědčení. Snímek Přežít líčí událost velmi působivě. I jemu jsem dal hodnocení 5 z 5. Jako doplněk k filmu doporučuji i krátký dokument z cyklu Slavné dny na Streamu nebo souhrn celé události z Wikipedie.

A když už jsme u letadel, podívejte se i na dokument o pražském letišti z dílny ČT k letošnímu 80. jubileu nejvýznamnějšího přístavu pro letouny v Česku. Kromě zajímavostí o samotném letišti zazněly v dokumentu i užitečné informace o leteckých strojích nebo okolnostech spojených s odbavením jednotlivých letů.

Nestárnoucí legenda Fiat 500
Legendární italský Fiat 500 slaví 60 let

Důvodem ke slávě je i jubileum legendárního FIATu 500. Oproti tomu jubileum yperitu bychom nejradši neslavili. Dobré shrnutí k tomuto bojovému plynu a historii jeho užití dala dohromady redakce iRozhlasu.

„Mladí lidé historicky většinou usilovali o to, aby byli bráni vážně a aby jim bylo dáno více autonomie, více rozhodování. Dnešní studenti naopak chtějí, aby se o ně univerzita více starala, a uráží je, pokud jim někdo naznačuje, že by se měli považovat za dospělé lidi.“ Tolik stručné shrnutí ze článku Alberta Kšiňana Nejdražší družina o armádě polovzdělaných jakobínů, bijících se za svou pravdu a za lepšího člověka. Situace, ke kterým dochází na univerzitách za Atlantikem jsou čím dál absurdnější. Kšiňan je pěkně shrnuje, byť si nejsem úplně jistý, zda se dobírá skutečných příčin tohoto neblahého trendu a přijde mi, že problém okrajové avšak hlasité skupiny neprávem vztahuje na celou generaci (mileniálů). Čtěte a poučte se nebo si osvěžte, co jsou mikroagrese, trigger warnings nebo koncept safe space.

Trocha čísel ze sportu. Číňané na fotbalu nešetří. V zimním přestupním termínů kluby z jejich nejvyšší soutěže utratily více než týmy z anglické Premier League nebo italské Serie A. Druhá nejvyšší čínská soutěž pak v útratách překonala nejvyšší soutěže Španělska, Německa či Francie. A dvacítku nejlépe placených fotbalistů sice ovládá Ronaldo z Realu Madrid, ale největší zastoupení v ní mají fotbalisté hrající v Číně. Je jich tam hned polovina.

A sport v číslech, respektive přepočítaný na peníze, ještě jednou. Věděli jste, že nejhodnotnějším klubem světa jsou Dallas Cowboys? Jde o tým amerického fotbalu. Druzí jsou baseballoví New York Yankees a až třetí je fotbalový klub. Konkrétně Manchester United. Hokejový klub v top tenu nehledejte.

Jak mi prozradil článek Miloše Čermáka, ohledně tykání a vykání netápu jenom já. Pokud tápete ohledně Bitcoinu, zkuste užitečný prospekt od X-Trade Brookers (konkrétně od Jaroslava Brychty).

Nevšední postřehy šéfredaktora deníku Washington Post Martina Barona z novinářského summitu ve Vídni shrnul Filip Rožánek. Přečtěte si, jak se podle Barona mohou média vypořádat s Trumpem, tlakem a nároky nových technologií či čím dál více rozptýlenou pozorností čtenářů.

Připomínejme si zas a znovu, že v průměru se máme materiálně lépe a lépe. Někdo víc a někdo míň. Průměrná koupěschopnost obyvatel od roku 1992 stabilně roste, což platí pro pracující i důchodce.

Užijte si léto! A pokud půjdete na houby a nemáte ve všech úplně jasno (stejně jako já), zkuste novou užitečnou appku od českých vývojářů.