Porce ekonomie, brčko proti znásilnění a akademici ze slonovinové věže

Výběru pozoruhodných článků tentokrát dominují ekonomická témata. Prosto však dostanou i vědecké a inovátorské objevy. Na odlehčení přidávám i jeden článek o vaření.

„Mnohem víc nás bolí, když něco ztrácíme, než nás těší možnost něco získat.“ Poučka od nobelisty Daniela Kahnemana demonstrovaná na experimentu ekonomů C. Buccafusca a J. Sprigmana a problematice sklápění sedaček v letadle. Více v článcích Jan Klesly nebo Miloše Čermáka, který přidává k dobru vlastní osobní příběh.

Sean Rife popisuje, jak se historicky mění náš postoj k situacím, kdy nás někdo uráží. Kulturu ctnosti vystřídala kultura důstojnosti. Nyní se prosazuje kultura oběti. Ta má v mnoha ohledech bohužel blízko k již přežité kultuře cti. Obě například důsledně požadují řešení křivd, často veřejně.

Výzkumníci Asit Biswas a Julian Kirchherr se domnívají, že akademici mají ohromnou sílu měnit svět, ale naprostá většina z nich se nepodílí na utváření veřejné debaty. Píší totiž články, které nikdo nečte. Bisvas a Kirchherr odhadují, že běžný vědecký článek si přečte maximálně deset lidí. Ve vědě se ročně publikuje až půldruhého milionu recenzovaných článků. Přitom 82 % článků publikovaných ve vědeckých časopisech nikdy nikdo necituje. Z hodně zajímavého článku aspoň dvě citace:

„Existuje jen velmi málo institucí, které podporují své vědce, aby psali popularizační práce, objevovali se v rozhlase a v televizi nebo sdíleli své objevy a poznatky s veřejností prostřednictvím sociálních médií.“

„Univerzity by měly nabízet workshopy a kurzy zaměřené na rozvoj tvůrčího psaní literatury faktu.“

Kompletní článek najdete na webu Rozhlasu.

Do teď jsem nevěděl, že finanční odměna osm milionů švédských korun (22,6 milionu Kč), která je určena laureátům Nobelovy ceny, je podmíněna proslovem. Písničkáři Bobi Dylanovi to trochu způsobilo komplikaci, ale nakonec zaslal švédské akademii proslov ve formě audionáhravky.

Speciální druh mozzarelly se smetanou
Burrata by měla být servírována aspoň za pokojové teploty

Největší prohřešky při přípravě jídel italské kuchyně.

Dřív se z Venezuely vyváželo obilí do celého světa, dnes nedokážou nakrmit ani vlastní lidi. To, co ve Venezuele selhalo byl pravý socialistický socialismus. A selhal nikoli kvůli chybám při zavádění, ale protože je z principu závadný. Tolik pár nejpodstatnějších myšlenek z komentáře Stephena Horowitze.

V poslední době se spotřebitelé začínají registrovat do skupin, aby dosáhli na výhodnější ceny od nabízejících subjektů. Je správné, že se spotřebitelé začínají více zajímat o cenu a kvalitu služeb, již dostávají. Crowd-demanding, jak se tomu říká, má však i řadu stinných stránek. Více o nich Petr Koblovský.

Chytrý vynález, který napomáhá předejít případům, kdy jsou ženy znásilněny na základě toho, že jim někdo něco hodí do pití a zdroguje je. Brčko, které změní barvu, pokud pití, do kterého ho dáte, obsahuje nežádoucí látku.

Podle Reuters budou v následující dekádě emise skleníkových plynů v USA klesat bez ohledu na odstoupení prezidenta Trumpa od klimatické dohody.

S pomocí fotografií dostupných na internetu a záběrů z videokamer se dá vytvořit kompletní 3D model města. Demonstroval to tým z ETH Curych.

Sdílená ekonomika v Číně, káva v Itálii, život v Tel Avivu

Po týdnu jsem pro vás připravil druhý díl s výběrem nejzajímavějších článků, na které jsem narazil. Nechybí ani odkaz na video, fotogalerii nebo rozhovory.

Tzv. sdílená ekonomika zažívá velký boom v nejlidnatější zemi světa. Lidé zde se záměrem přivýdělku sdílejí nejen svá obydlí a dopravní prostředky, jak je zvykem po celém světě, ale třeba i basketbalové míče, solární nabíječky na smartphony nebo deštníky. Pronájem těchto věcí stojí zanedbatelné částky, nicméně pro provozovatele služeb jde o zdroj lukrativních příjmů. Roční tržby sdílené ekonomiky prý v Číně dosahují 705 miliard dolarů. Objevují se spekulace, zda nejde jen o další bublinou, která brzy splaskne. Více na VentureBeat nebo New York Times.

Nejen kávomilci by neměli vynechat tento článek, který pojednává o rozdílech i provázanosti kultury pití kávy v Itálii a v USA. Dozvíte se třeba, která negativně vnímaná historická postava má na svědomí to, že baristům říkáme barista a ne barman, nebo proč si v Itálii koupíte kávu zalevno.

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že všechny metafory a analogie v politickém vyjádření či textu by v nás měly budit maximální obezřetnost. „Metafory a analogie nejsou mor, usnadňují pochopení světa, ale mohou se stát vážnou nemocí, když je přijímáme nekriticky a necháme se jimi manipulovat,” poznamenává v článku pro Novinky.

Pastva pro oči. O různých formách sněhových vloček už jste nejspíše četli (pokud ne, zkuste třeba tenhle článek v češtině nebo tenhle v angličtině). Podobně rozmanitý je i svět zrnek písku. Prohlédněte si galerii záběrů písčitých zrnek pod mikroskopem.

Drahá vysokorychlostní dráha
Superrychlá železnice by byla pro Česko superdrahá (foto: Marek Numerato)

Vysokorychlostní železnice v Česku není dobrý nápad, ale velmi drahá legrace, píše v krátké eseji ekonom Miroslav Zámečník.

Palec nahoru do Sušice. Za tuhle nápaditou parodii, která paroduje přírodopisné dokumenty, čímž láká lidi k návštěvě skateparku.

11 věcí, které byly americkým ženám ještě v 50. a 60. letech zapovězeny

Manželka stálého zpravodaje na Blízkém východě líčí, jaký je každodenní život v Tel Avivu, tedy ve městě, jehož obyvatelé se kvůli opakujícím se teroristickým útokům ocitají v permanetním ohrožení. Strach, výchova dětí, jazyk, postavení žen, natura běžných Izraelců nebo třeba přírodní podmínky jejich země, to všechno jsou témata, kterých se Lenka Szántó v rozhovoru dotýká.

Nekritické fandění skupině lidí má stejný základ jako skrytý odpor k ní. Nejen o tom hovořil odborník na genocidu Martin Šmok v rozhovoru pro Hospodářky.

Příběh soch z Wall Streetu, nadzvuková letadla a proč by měli politici číst

 

Týdně strávím něco kolem pěti hodin v hromadných dopravních prostředcích, kde si krátím chvíli četbou toho, co si z různých zdrojů (ty nejoblíbenější bych vám někdy rád představil v samostatném článku) naukládám do Pocketu. Přijde mi škoda se o některé poznatky nepodělit. Proto jsem se rozhodl, že budu nepravidelně připravovat souhrn nejzajímavějších článků, rozhovorů a komentářů, na které jsem narazil. Zde je první z nich.

Společnost State Street Global Advisors umístila na Wall Street přímo naproti ikonické soše zuřícího býka postavu Nebojácné dívky. To se autorovi sochy býka Arturovi Di Monicovi nelíbilo a požadoval, aby byla socha dívky (údajně znázorňující nevinnost, jež se postavil proti patriarchálnímu útlaku, proti penězům a moci)  odstraněna. Greg Fallis vysvětluje v příspěvku, který převzal i Finmag, pozadí celého příběhu obou soch a dochází k závěru, že Arturo Di Monica má ve sporu pravdu.

Nadzvuková letadla umožňovala až do roku 2003 překonat vzdálenost z Paříže do New Yorku za tři a půl hodiny. Jednosměrná letenka vyšla až na 18 000 dolarů (450 000 korun). Nyní se několik projektů pokouší vrátit nadzvukové civilní stroje na oblohu. Určitě se tak nestane ze dne na den, ale existuje šance, že by již za pár let mohli lidé létat z New Yorku do Londýna za tři a čtvrt hodiny namísto obvyklých sedmi. Letenka by se měla dát pořídit již za 2500 dolarů.

Petr Vabroušek je profesionální triatlet, který letos absolvoval 7 maratonů na 7 kontinentech za 7 dní. Dlouhý běh s ním připravil vynikající rozhovor, u kterého jsem nevycházel z údivu od začátku do konce. „Nemohl jsem toho mít moc, protože když se příliš oblečete, tak se tělo zpotí. Což je konečná. Omrzne to na kůži. Měl jsem speciální termoprádlo, na tom lehkou vrstvu. Na start jsem přišel jako klepající se osika. Do poslední chvíle jsem číhal v kadibudce, abych moc nepromrznul, než to vypukne,“ popisuje přípravu na maraton na Severním pólu v minus 42 stupních. Prozrazuje i, jak se dají při sportu aplikovat znalosti z ekonomie. „Mikroekonomické i makroekonomické teorie, které jsem studoval, se v podstatě dají aplikovat na jakoukoliv lidskou činnost. A víceméně je používám jak při přípravě na závod, tak během něj. Vyhodnocuji optimální zdroje. Tak jak si firma rozhoduje, kolik potřebuje pracovní síly, kolik know how, kde bude vyrábět, z čeho, kolik investuje do vývoje, tak úplně stejně to řeším já jako individuální sportovec. Celý systém tréninku a regenerace, kontakt se sponzory, s médii, všechno vyhodnocuji. I během závodu: jaké zvolit tempo, jak si hlídat soupeře. Ekonomické teorie jsou krásně aplikovatelné.“ Dejte si to celé, velmi doporučuju.

Redaktor Hospodářek řeší, že politici jako Donald Trump nebo Andrej Babiš vůbec nečtou a často se tím ještě chlubí. Četba přitom rozšiřuje obzory, což by politici leckdy potřebovali jako sůl. Francouzský prezident Francois Mitterrand „když někam letěl na státní návštěvu, často poprosil pilota, aby nad místem přistání ještě chvíli kroužil. Chtěl dočíst kapitolu knihy, kterou si vzal do letadla.“

Střípek z historie. Pojídání těstovin holýma ruka v ulicích Neapole.

O vyvrácení mýtu, že se ženám v kolektivu synchronizuje menstruace

Fotbalový trenér Verner Lička otevřeně popisuje, s čím se musí potýkat profesionální fotbalista po skončení kariéry

Při maratonu tělo prochází očistcem
42,195 kilometrů dokáže pořádně zabolet (foto: Marek Numerato)

Jakým peklem prochází lidské tělo při maratonu ve středně dlouhém článku nebo dvouminutovém videu.

Jak u nás vypadal počáteční rozjezd kapitalismu za vlády Marie Terezie

 

Amerika před 100 lety, švédští samotáři a zázrak zvaný Leicester

Toto je druhý výběr článků zveřejněný na mém Facebooku. Pochází z května 2016. Jsou v něm například dva články o Leicesteru, o němž se v tu chvíli ještě nevědělo, jestli zázračné tažení Premier League dotáhne do vítězného konce. Dotáhl. Získal titul 🙂

Idealizace minulosti je celkem rozšířeným fenoménem. Pokud se to týká i vás, přečtěte si třeba, jak vypadala Amerika před 100 lety. Nezní to moc lákavě.

A tady je jeden článek o zdraví a fyzické kondici pralidí. „Lidstvo nikdy nebylo tak zdravé, jako je dnes,“ říká evoluční biolog Jan Zrzavý. 

Z šedivé Mladé Boleslavi se po 25 letech stalo příjemné místo pro život. Prosperitu přinesl německý koncern Volkswagen, který koupil Škodovku. Vzpomínky na jednu z největších success story české privatizace.

V posledních týdnech se hodně psalo o daňových rájích. Proč je vlastně firmy či jednotlivci vyhledávají? Důvodů je celá řada. Některé jsou zcela legitimní, některé velmi nebezpečné pro nás pro všechny. Posuďte sami.

Mít dítě bez manžela je v Číně velké stigma. Svobodná matka, která od státu nemá platné reprodukční povolení, nedostane rodný list pro svoje dítě, které pak žije ve vakuu jako duch – nemá nárok na očkování a lékaře a nesmí ani chodit do školy. Btw nemanželský sex byl prý v Číně nezákonný až do roku 1997.

Švédský sociální systém je mnohem šetrnější, a to nejen ke svobodným matkám. Ale vede k nechtěným důsledkům, které nejsou příliš příznivé. Lidé se izolují do samotářských ulit. V počtu single domácností, tedy lidí žijících o samotě, je severská země první na světě.

A na závěrečné odlehčení fotbal. Leicester je velkým překvapením letošní Premier League. Od titulu ho dělí už jen pár krůčků (vsuvka: nakonec ho fakt získal :)). Úspěch Leicesteru není založen na tom, že by kopíroval to, co už dříve zafungovalo slavnějším týmům. Leicester jde vlastní cestou. Ranieriho svěřenci např. demonstrují, že uspět se dá i bez tolik vyzdvihované převahy v držení míče.

Velmi čtivě a s pořádnou dávkou motivace popsal příběh Leicesteru jeho kouč Ranieri. Přečtěte si, jak se z noname hráčů stalo žádané zboží, o které se nejspíš budou v létě přetahovat velkokluby nebo je uvidíme na Euru. Vsuvka: To, že Ranieri v Leicesteru nakonec skončil, nemění nic na tom, že byl strůjcem nevídaného úspěchu.

O vězních, hračkách a Youtuberech ve finančních nesnázích

Na svém Facebooku jsem vyštrachal jeden starší výběr článků. Nejde o nic, co by ztratilo na aktuálnosti. Proto výběr „přetiskuji“ i zde, abych mohl obohatit archiv.

 

Rozhovor s vězeňským psychologem o pocitech vězňů, recidivě a o tom, co by se na podmínkách ve vězení dalo změnit.

Proč není dobré děti zahlcovat hračkami. Vtipné je, že jsem to četl, když jsme byli v očekávání narození naší dcery, a říkal jsem si u toho, jak se tím budu řídit. Není to tak jednoduchý :).

Kterak se Youtubeři s deseti/statisíci odběrateli snadno dostávají do finanční pasti.

Naši předkové se několikrát zkřížili s jinými druhy lidí. Ve své DNA si díky tomu neseme asi zřejmě dosti důležité dědictví. Vyztužilo nám to imunitní systém. Více v článku Jaroslava Petra.

Jak připravit své podnikání na nejhorší. Osobní zkušenost Báry Rektorové.

Vsuvka: V únoru loňského roku, kdy jsem tento výběr připravil, umřel Umberto Eco. Kamil Fila krátce poté shrnul, v čem byl tento teoretik a intelektuál tak významný.

Bonus pro kikoti: Encyklopedie sídlišť od Arch Vadera: 1000 sídlišť, 6000 obrázků, 60 stran textu, 1000 stran.