Rozhovorový speciál

Mezi přečtenými články, které stojí za doporučení, se mi tentokrát nahromadilo několik rozhovorů. Rozhodl jsem se proto udělat rozhovorový speciál.

Hlídací pes si povídal s marketérem Petrosem Michopulem o tom, jak se dělaly politické kampaně v dobách, kdy voliči neměli ponětí o internetu, natož aby používali sociální sítě. Stranu (ČSSD), která stála na okraji mediálního zájmu, se mu podařilo přeformovat do lídra voleb.

Na Běhejsrdcem vyšel rozhovor s vedoucím lékařem sportovní fyziologie Institutu sportovního lékařství Jiřím Dostálem. Tématem byl především doping a jeho postih.

Rašeliniště Chalupská slať na Šumavě
Environmentální žal zažívá podle Librové každý milovník přírody

Socioložku a environmentalistku Hanu Librovou zpovídaly Novinky. Librová například prozradila, co je to environmentální žal, v čem dělají chybu meteorologové nebo co zmizelo z české krajiny.

Italský kouč Andrea Stramaccioni, od kterého si vedení Sparty slibuje úspěšné tažení českou ligou i pohárovou Evropou hovořil s Hospodářkami o tom, jak se zžívá s českým prostředím a jak to funguje ve sparťanské kabině.

Vojtěch Boháč, novinář, jenž svou kariéru nastartoval během tzv. ukrajinské krize, vystavil nelichotivé vysvědčení českému pojetí zahraničního zpravodajství. „V Česku potřeba kvalitních informací nějak není a noviny podle toho vypadají. Nikoho do zahraničí nepošlou, pokrýváme to, co se děje v naší kotlince, a to, co se děje venku, je vlastně zbytečné.“

Robert Kyncl je prý jakožto obchodní ředitel YouTube nejvýše postavených Čechem v internetovém světě. V rozhovoru pro tyinternety.cz odhalil pár zajímavostí ze zákulisí globální jedničky internetového videoobsahu. Například, že na YouTube je měsíčně 1,5 miliardy lidí, kteří konzumují každý den přes miliardu hodin. 68 procent přístupů je z mobilů.

Bývalý velitel speciální jednotky francouzské Cizinecké legie Jean-Paul Jauffret hovořil s rozhlasem o největších hrozbách a trendech současného islámského terorismu.

„Typický senior“ v reálném životě neexistuje, lidé jsou velmi různorodí, i když je jakoby spojuje vyšší chronologický věk, říká v rozhovoru o seniorech a o nich zažitých stereotypech socioložka Lucie Vidovićová.

A když už jsme dnešní díly zasvětily rozhovorům, přidám na závěr starší interview se svérázným novinářem Tomášem Poláčkem, v němž redaktor Reportéra sdílel s Finmagem svůj pohled, jak dělat dobré rozhovory.

O elektromobilech, blockchainu a Aliexpressu

Do druhého zářijového příspěvku jsem pro vás vytipoval rozhovor s automobilovým designerem a politologem nebo články, které vás blíže seznámí s čínským online tržištěm Aliexpress  či technologií blockchainu.

Pro Liberální institut jsem připravil další díl měsíčního ohlédnutí. Píšu tam nejen o tom, jak se lidé učí žít s roboty.

Politolog Tomáš Lebeda poskytl serveru Deník.cz rozhovor, ve kterém věcně, bez zbytečné hysterie odhaluje nebezpečí pramenící z Babišových vizí.

„Je tam extrémně nebezpečná kumulace reforem. Když to shrneme, tak si Babiš přeje redukci poslanců z 200 na 101, zrušení Senátu, zavedení jednokolového většinového systému do sněmovny, zrušení krajských zastupitelstev a snížení počtu ministerstev.“

Český automobilový designer Otto Fabri, jehož kariéra je spojena s automobilkou Tesla, mluvil se serverem iHned.cz o budoucnosti elektromobilů a automobilové dopravy vůbec. V rozhovoru si přečtete, proč se automobilky vyrábějící spalovací motory do výroby elektromobilů moc nehrnou. Nebo v čem se liší design elektromobilu od klasického. A také proč není pro Česko prozíravé soustředit se jen na to, aby se stalo dodavatelem lithia.

Bitcoinový
Na technologii blockchain stojí např. kryptoměna Bitcoin

Technologie blockchainu, která je základem virtuální měny Bitcoin, může být obrovskou příležitostí pro Česko, píší novinář Jan Klesla a ekonom Aleš Michl.

„Můžeme tak mít na blockchainu postavené placení lepší než Švédsko, můžeme mít ověřování listin a podpisů a být dál než Estonsko. Nebo třeba registr vozidel, daňové registry, nebo třeba nabídky a poptávky volných pracovních míst.“

Blockchain FTW! Více na Lidovkách.

8 let starý článek o historii komunikace a získávání informací. Sami můžete posoudit, co se změnilo.

10 historických omylů, které nenávratně poškodily ekonomiku. Škoda, že je to pouze stručný výčet bez širších souvislostí a vysvětlení.

Můj oblíbenec Matt Ridley (Racionální optimista™) přednáší na konferenci Google Zeitgeist své důvody, proč věří, že díky technologickému pokroku lidstvo směřuje ke světlejším zítřkům. Do češtiny otitulkované video zde.

Michal Altair Valášek podrobně o Aliexpressu. Vše, co jste o čínském online tržišti chtěli vědět, a báli jste se zeptat. <reklama>Nezapomeňte, že s Plnou Peněženkou můžete získat z každého nákupu na Aliexpressu až 5 % zpět.</reklama> 🙂

Osud vyhynulého ptáka, mizející násilí a lepší volební odhady

V dnešním příspěvku si představíme dva české projekty, které se snaží zpřesnit odhady volebních výsledků. Zaměříme se i na strategii hudebních hitmakerů ve světě, kde mají hlavní slovo streamingové služby. Dva neveselé příběhy nás seznámí s příběhem vnučky válečného zločince či vyhynulého ptáka. A mám pro vás i tip na přednášku o mizejícím násilí.

Šéfredaktor Finmagu Michal Kašpárek se podělil o návod, jak číst více a s větším potěšením. “Rozlučte se se zhoubnou představou, že můžete a máte přečíst všechno, co za to jen trochu stojí.”

Analytik Nate Silver posloužil jako inspirace pro český web, který chce nabídnout přesnější odhad výsledků voleb.  Startup Behavio zase do detailů zjišťuje, jak se voliči rozhodují.

Jennifer Teegeová se ve svých 38 letech dozvěděla krutou pravdu o svých rodinných kořenech. Totiž, že je vnučkou válečného zločince a velitele koncentračního tábora v Plaszówě Amona Götha. Ten, respektive jeho postava “proslula” mimo jiné tím, že se objevila v oskarovém filmu Schindlerův seznam. Příběh a nelehký životní osud Jennifer Teegeové podrobně popsaly Novinky.

Holub s chocholkou
Holub z rodu Columba se spokojeně prochází po pláži, jeho příbuzný holub stěhovavý byl už vyhuben

Ponurý příběh kdysi světově nejpočetnějšího ptáka. Populace holuba stěhovavého sahala v polovině 19. století do 3-5 miliard jedinců. Pozorování holubího tahu bylo tehdy fascinujícím a trochu děsivým zážitkem. Ovšem dnes je již vyhynulým druhem. Může za člověk, který holuba stěhovavého lovil pro maso i pro zábavu v takové míře, že se mu ptáka podařilo vymazat z povrchu zemského a v tomto případě i z nebes. Poslední divoce žijící holub stěhovavý byl zastřelen v roce 1900. Poslední jedinec žijící v zajetí pak uhynul krátce poté, co v Evropě vypukl konflikt zvaný Velká válka. O osudu holuba stěhovavého čtěte zde.

Hudební interpreti se přizpůsobují streamingové hudební kultuře už při skládání písní. Strategií, která vede k úspěchu může být například zažazení konkrétní skladby do co největšího počtu seznamů na službách jako je Spotify. Letošnímu hitu Despacito například hraje do karet to, že kromě původní verzi s Daddy Yankeem, existuje i druhá s Justinem Bieberem, a dolňují je verze popová nebo „urban“ nebo v portugalštině a nespočet remixů. Další doporučovanou strategií ze strany odborníků je krmit streamingové platformy malými sousty. Písně z jednoho alba se vyplatí pouštět do streamingového prostoru postupně. Více v článku na Respektu nebo v původní anglické verzi na Guardianu.

Stovka nejlepších komedií podle BBC. Žebříček vyhrál snímek Někdo to rád horké, českou kinematografii reprezentují Sedmikrásky od Věry Chytilové na 89. místě.

Videopřednáška Stevena Pinkera z Tedu o poklesu násilí od biblických dob to současnosti. V souladu s racionálními optimisty dochází psycholog z Harvardu k závěru, že momentálně žijeme v tom nejklidnějším období existence člověka jako druhu.

A tady je pár stručných tipů na zajímavé čtení na závěr:

O Íránu, dronech, opalování a irských padlých ženách

V dnešním příspěvku nahlédneme do života mladých Íránců a podíváme se, co všechno už dnes dokáže takový dron. Řekneme si, jaké profese v dohledné době pofrčí, či co by s naší planetou udělalo oteplení o 4 stupně. A filmový tip bude věnován krutému životu irských žen pracujících v prádelnách provozovaných církevními organizacemi.

Zástupkyně party Čechů (tři dívky a jeden mladík), kteří pobyli měsíc v Íránu, vypravuje v rozhlasovém seriálu o zážitcích s místními vrstevníky. Nemalá skupina mladých Íránců se neztotožňuje s přísnými pravidly, která v zemi panují, a snaží se naplnit tužby po západním životním stylu. Z vyprávění Jany Římanové se dozvíte kromě jiného i to, jak je to v Íránu s konzumací alkoholu, oblékáním či erotickým životem. Zatím vyšly dva díly, první tady a druhý tu.

Drony, tedy bezpilotní letadla, začínají nabízet velmi pestré využití. Na Islandu budou dodávat jídlo na objednávku ve stylu Dáme jídlo. V Tanzánii zase pomohou s přesunem lékařských zásob včetně vakcín a krve. Kdekoliv by mohly významně vypomoci také s výsadbou stromů. Jeden by prý zvládl vysázet až 100 tisíc stromků denně.

Něco z dějin opalování. Že byla snědá kůže dříve znakem chudých, kteří museli manuálně pracovat, jste už možná slyšeli. Ale víte, jak a kdy se pohled společnosti na opálení změnil? Prý k tomu přispěla herečka Ursula Andressová v bondovce Dr. No a také módní ikona Coco Chanel.

A stručně o dalších zajímavých článcích.

Vysoká teplota
Další čtyři stupně navíc? Zvládneme to ještě?

Jak by vypadala planeta, kdyby se průměrná teplota zvýšila o 4 Celsiovy stupně (k čemuž podle největších skeptiků může již brzo dojít). Samozřejmě přibylo by pouští a nejen to.

Upwork představil 20 nejlukrativnějších profesí a dovedností pro budoucnost.

Něco o výchově. Jak se zachovat, když vám děti lžou.

Na světě je nemálo zemí (především v Africe), kde má přístup k toaletě méně než 20 % lidí.

A na závěr jeden filmový tip. Padlé ženy vypraví příběh žen, které za trest musely sloužit v prádelnách provozovaných křesťanskými církvemi v Irsku. Ještě v druhé polovině minulého století zde byly trýzněny, ponižovány a zotročovány. Co byly tzv. Magdaleniny prádelny, vysvětluje dobře také tento článek

Nejlepší jídla světa, dvouleté děti ve školce a Walesa ve filmu

Dnešní souhrn vás seznámí s nejlepšími jídly světa, nejoblíbenějšími dovolenkovými destinacemi Evropanů, filmem o Lechu Walesovi a novými knihami dvou předních českých novinářů.

Před časem jsem zde doporučoval článek Báry Rektorové Jak připravit své podnikání na nejhorší, v němž popisuje, jak zvládla krizovou situaci, když jí do života vstoupila vážná nemoc. Nyní v rozhovoru pro Novinky Bára popsala, čím vším si prošla během roku a půl trvajícího období od chvíle, kdy si vyslechla první lékařské prognózy. Rozhovor o podnikání, nemoci, životních prioritách, ale třeba i o postoji společnosti k ženám kolem padesátky čtěte zde.

Psycholog Marek Herman popíchl svým příspěvkem na téma dvouleté děti do školky nepatří Michala Kašpárka k sepsání velmi pěkné reakce. Klíčové pro mne je, že:

(…) raná předškolní péče má pozorovaných následků spoustu, některé byly pozitivní, některé negativní, a některé se vylučovaly s jinými. Víme toho o ní tedy málo, co by platilo univerzálně.

Poznejte nejoblíbenější dovolenkové destinace u Evropanů. Klasifikace sice zohledňuje nepříliš (pro tento případ) praktické jednotky NUTS, ale i tak je to celkem zajímavé. Nejpopulárnější jsou Kanárské ostrovy, následuje Paříž zahrnující Île-de-France a Katalánsko.

CNN vybrala nejlepší jídla světa. Vítězem se stal thajský pokrm Massaman curry (muslimské kari), který jsem hned poté musel ochutnat v Modrém zubu. Bylo to moc dobré, ale netroufám si tvrdit, že jsem nic lepšího nejedl. Z populárních jídel vybírám z žebříčku pizzu (druhá, ta neapolská samozřejmě :)), sushi (čtvrté), hamburger (šestý) či kebab v íránské verzi (osmnáctý). Několik mých přátel si naříkalo, že v žebříčku chybí česká či aspoň středoevropská jídla. Sám bych se klidně do top padesátky za vývar s játrovými knedlíčky, vídeňský řízek či perkelt přimluvil.

David Klimeš napsal knihu Jak probudit Česko, ve které se zabývá  otázkou, co udělat s naší zemí, aby přestala jen přešlapovat na místě a vykročila k dalšímu čtvrtstoletí prosperity a úspěchů. V tomto článku Kdo sebere odvahu znovu vymyslet Česko ke knize napsal (aspoň já jsem to tak pochopil) celkem zajímavé intro. Mimochodem na knižní pulty míří i další kniha elitního novináře. Erik Tabery popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost v knize Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše.

Pěkný článek o tom, kdo v jednotlivých historických etapách dominoval světové ekonomice, vydal Ekonom. „Západ kdysi od zbytku světa odskočil díky svému průmyslu. Z této výhody už ale mnoho nezbývá a štafetu přebírá Asie“. Čtěte zde.

Vybízím i k přečtení fascinujícího příběhu hackerské legendy Kevina Mitnicka.

A nebo k přečtení polemiky Martina Pánka s Ladislavem Jaklem (jeho článek tu) o termín liberální demokracie. Tuším, že k Zakariovi jsem přivedl Martina já :).

Pražská kavárna
Člověk má pít kávu, jak mu chutná

Příjemnou alternativu ke kávovému nacismu představuje pohled Daniela Kolského, odborníka na kávu a cestovatele, který byl hostem rozhlasového pořadu Lucie Výborné. Zamlouvá se mi hned několik Kolského postojů. Vybírám následující:

  1. Člověk má pít kávu, jak mu chutná. Je dobře, když lidé experimentují a hledají správnou chuť.
  2. Piccolo není správný název, ale nemůžeme dělat, že neexistuje. Je to něco, co už zkrátka žije vlastním životem.
  3. Řeč přišla i na jeden etický problém spojený s kávou. Kávovou delikatesou je káva připravovaná ze zrnek, která procházejí trávicím traktem cibetky. Kolský však odrazuje před spotřebou kávy z farem, kde jsou cibetky chovány v klecích, čímž zvířata trpí.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

A na závěr jedno filmové doporučení. Moc se mi líbil Walesa: člověk naděje od Andrzeje Wajdy. Portrét mapuje klíčové momenty vzestupů a pádů opozičního odborového hnutí Solidarita. Příběh je vhodně doplňován autentickými dobovými záběry. Šmrnc filmu dodává i retropunkový hudební doprovod (část soundtracku je zde). Film mě přiměl k otázce, zda byl/je Walesa opravdu tak sebestředný egoista, jak naznačuje Wajdův snímek. Narazil jsem na tenhle článek o knize Danuty Walesové, tedy Lechovy ženy, který to jednoznačně potvrzuje. Danuta se o Lechovi vyjadřuje dost nevybíravě, proto jsem čekal pointu ve smyslu, že se nakonec rozvedli. Není tomu tak. Holt osm dětí a silná víra mezi nimi vytvořily pevné pouto. Film provokuje i k dalším otázkám. Hledání odpovědí na ně by vydalo na samostatný článek. Třeba proč události v Polsku neurychlili pád režimu i u nás? Nebo nebylo to s tou Walesou spoluprací jinak, než líčí Wajdův film?

 

 

O mizejících Japoncích, výrobě hitů a sbírání víček

V dnešním souhrnu se věnuji především tématům výchovy a vzdělávání. Dojde i na vyvracení jedné falešné zprávy o efektu sbírání víček na charitu, ale vzápětí se trochu vystrašíme očekáváním fakenews v technologicky propracovanějí podobě. A seznámím vás také s jedním novým užitečným blogem a s mojí novou rubrikou pro Liberální institut.

Kristýně Dolejšové vadí, že se společnost upíná na jeden ideál krásy, za kterým je mnohdy práce plastických chirurgů, drastických diet a Photoshopu. Kristýna chce, aby se ženy a dívky zase naučily mít se rády a vážit si sebe samých. Proto rozjela projekt Za normální holky. Dávám lajk.

Přesvědčivěji už to napsat nešlo. I tak se nejspíš najdou tací, kteří v této nesmyslné činnosti nepřestanou. Řeč je o sbírání víček na charitativní účely. Jak píše Martin Malý, doporučovat dětem sbírání víček je zločin na jejich finanční a sociální gramotnosti.

S pocitem, že ve svém životě hluboce selhali, mizí spousta Japonců zcela beze stopy. Zkrátka přeruší kontakt s rodinou a blízkými a vypaří se. Těmto lidem (prý jich od poloviny 90. let mizí každoročně desítky tisíc) se říká Džóhacu.

Bob Kartous poskytl Finmagu rozhovor, který vyšel ve dvou pokračováních (tadytady). Tématem bylo propojení vzdělávacího systému s trhem práce. Pokud vás zajímá, jak je to adaptabilitou absolventů různých druhů škol, určitě si rozhovor nenechte ujít. „Jakýkoliv byznys se bude muset připravit na to, že po odborné stránce si bude své zaměstnance dovzdělávat a vychovávat sám.“

Výchova dětí vykazuje v současné době nevídanou míru rodičovské kontroly a dohledu nad životy dětí. S tím je spojeno vážné riziko, píše Pratik Chougule, byť se tedy v řadě svých tvrzení opírá spíše o dojmy než jednoznačné důkazy. „Když budete děti držet zkrátka a nenecháte jim svobodu, je možné, že budou i v dospělosti toužit po pevné ruce.“ Při čtení článku jsem si mimochodem vzpomněl na tři roky starý příspěvek Daniela Anýže, který narážel právě na přehnanou míru rodičovské kontroly v USA. Anýžův příspěvek je již dostupný je částečně, ale to nejpodstatnější z článku shrnuje následující poznatek:

„Počet skutečných únosů ani jiných násilných činů na dětech se za posledních dvacet let nijak nezvýšil. Přesto kvůli rodičovské paranoie, posilované hesly jako „stranger danger“, za tu dobu z ulic děti vymizely.“

Billboard Parlamentních listů
Uměle vytvořené video s proslovem libovolného politika je přesně tím, co ještě na Parlamentkách „chybí“

Internet je plný falešných zpráv i manipulativních fotomontáží. Zanedlouho budeme nejspíše běžně narážet i na manipulaci s lidským hlasem a videem. Veldejším produktem technologického pokroku podvrhy, které znedůvěryhodní videa. „Falešné zprávy nedaleké budoucnosti mohou obsahovat libovolnou osobnost, která řekne svým hlasem cokoli, co se jí zadá.“ Více na Technetu.

Před 99 lety se zhroutilo Rakousko-Uherské impérium. Jak to vypadalo, kdyby přežilo dodnes? Mělo by moře, Alpy a třeba i exklávu v Číně. HDP na hlavu by bylo nižší než v případě samostatného Česka (tedy kdo ví, jak by se společná ekonomika vyvíjela, samozřejmě). A žilo by zde více sunnitů než voličů Tomia Okamury . Více v tomto videu.

David Klimeš přečetl a zrecenzoval knihu, která pojednává o tom, jak pracně vznikají ty nejslavnější hity, které se údajně šíří samy od sebe. Šanci na úspěch mají produkty a inovace, které jsou MAYA, tedy „Most Advanced Yet Acceptable“, co možná nejpokrokovější, ale stále ještě přijatelné. Jinak řečeno, jde o hledání hranice mezi pokrokovým a stále ještě tradičním.

Překladatel, psavec a lektor angličtiny Tomáš Herlík spustil blog Anglofil o angličtině, Británii a britské literatuře.

A na závěr trochu sebepropagace. Na web Liberálního institutu přispívám nově s měsíční rubrikou. Je to taková shrnující informačka, jako na mém webu. Akorát že se zaměřuju výhradně na témata související s činností institutu, což je především osobní a ekonomická svoboda. Další mnou doporučené články, které nezmiňuji ve svých článcích, můžete sledovat na mém Pocketu (stačí dát Follow). Teprve nedávno jsem zjistil, že se zde možnost sdílet doporučení nachází.

 

Léto ještě nekončí. Tady je 10 tipů, jak ho přežít a víc si ho užít

Letní prázdniny se přehouply do druhé poloviny. Jejich konec je však stále ještě daleko. Protože mám v zásobě několik článků vztahujících se k létu, napadlo mě, že tentokrát místo obvyklého výběru „co týden dal“ připravím letní speciál. Nachystal jsem pro vás desítku zajímavých letních témat. Snad mi odpustíte, že jsem mezi ně zařadil i pár článků, které jsem již zmiňoval v předchozích příspěvcích. Opakování je přece matka moudrosti 🙂

1. Blesk je prevít. Co byste o něm měli vědět

To nejdůležitější jsem si nachystal na úvod. Články, které vám můžou zachránit život, protože varují před nebezpečím, jež na nás čeká v létě. Prvním z nich jsou blesky. Přečtěte si, jak se před jejich zásahem chránit. Článek na idnesu zmiňuje i některé zajímavé příběhy a statistiky spojené s řáděním blesku.

2. U moře pozor na zpětné proudy

Méně známým nebezpečím než blesky jsou zpětné proudy v mořích. O co jde, jsem se nedávno dozvěděl na Facebooku od Romana Masaryka. Ten se nakonec rozhodl šířit osvětu i v médiích a vznikl z toho tento velmi užitečný článek. Přečtěte si, co to zpětné proudy (rip currents) jsou a co dělat, pokud s ním náhodou budete mít tu čest.

3. Otravě z hub předejdete díky nové aplikaci

K letním hororovým zážitkům patří i otravy z hub. Těm můžete preventivně předejít, pokud si pořídíte do smartphonu novou appku od českých vývojářů. Houby vám pomůže rozpoznat.

Les, pole a stromy na Šumavě
Já vyrazil v létě například na Šumavu. Potkal jsem i dva stromy, co nechtěly být lesem

4. I v rozpálené metropoli se dá schovat před horkem

Pokud léto trávíte v Praze a vedro je něco, co vám opravdu vadí, podívejte se na mapu pražského horka. Zjistíte, na kterých místech hlavního města bývá chladněji.

5. Jak je draho po Evropě?

Vydáte-li se do zahraničí, nastudujte si nejprve přehled od Eurostatu, ve kterém je zmapována cenová úroveň v zemích EU. Zjistíte například, že za spotřební zboží a služby zaplatíte nejvíce v Dánsku a nejšetrnější k vaší peněžence bude Bulharsko.

6. Co ochutnat v zahraničí

Pavel Maurer připravuje pro Český rozhlas pravidelné glosy o jídle. Přes léto se zaměřuje na gastronomické tipy v jednotlivých zemích, které jsou hojně navštěvovány českými turisty. Poslechněte si kulinářské glosy, ať jste připraveni ochutnávat to nejlepší.

7. Kde se osvěžit nejlepší zmrzlinou 

Redakce Euro vybrala 15 nejlepších míst v Česku, kde se prodává zmrzlina. Kromě pražských a brněnských tipů nechybí ani zmrzlináři z Pardubicka nebo Kladenska.

8. Navštivte místa, odkud je daleký výhled

Znáte ten pocit, když vylezete na pořádný kopec a najednou se vám jako na dlani naskytne možnost pozorovat krásy vzdáleného okolí? Tady připravili seznam vrcholů z celého světa, ze který dohlédnete za ideálních podmínek nejdále. Rekordmanem je prý skorošestitisícovka z Kyrgyzstánu, ze které dohlédnete až do vzdálenosti 538 kilometrů.

9. Bloudíte rádi? Zkuste to v kukuřici

Pokud s dětmi rádi navštivujete různé atrakce, zkuste novinku zvanou kukuřičná bludiště. Jistá firmá jich po Česku provozuje již 25. Více informací i se seznamem míst najdete na http://www.kukuricaci.cz/. Fenoménu se čerstvě věnovaly i Novinky.

10. O čem v létě číst? Třeba o tom, jak se otepluje

New York Times si všímá, že extrémně horkých dnů v posledních letech stále přibývá. Máte-li pocit, že taková vedra dříve nebyly, odpovídá to tomu, co říkají skutečná data.

Vaše tipy na další články, které se věnují tomu, na co si dát v létě pozor, kam chodit či jezdit, co jíst a pít, uvítám v komentářích.

 

 

O Česku pesimisticky, o daních v NHL a o výborné zmrzlině

Dnešní výběr zajímavých témat a informací začneme sice pesimisticky, ale vydržte až do konce. Prozradím vám, kde se zchladit v letních dnech. A to jednak výbornou zmrzlinou a a jednak návštěvou míst, která patří k nejchladějším v Praze.

Datový tým Českého rozhlasu se zaměřil na oblasti, ve kterých se Česku daří v celosvětovém srovnání nejhůře. Trápí nás rakovina, děti v ‚děcáku‘ nebo klíšťová encefalitida.

Snad nám ještě další vrásky nepřidá politický vývoj. Maďarsko vytvořilo středoevropský model přechodu k neliberální demokracii. Polsko ho následuje a ohroženo je i Česko. Více Martin Ehl.

 

Jak daně ovlivňují sílu kanadských a amerických týmů v NHL. „Když se v létě hokejisté v NHL rozhodují, kde podepíší nové smlouvy, roli při výběru nového týmu nehrají pouze šance na titul nebo přidělený čas na ledě. Důležité jsou i daně. Však 54 procent volných hráčů odchází do klubů, kde odvádí berňáku méně peněz než při předchozím angažmá.“

Od 50. let lidstvo vyprodukovalo už 8,3 miliardy tun plastů. Recyklujeme jen 9 % použitých materiálů, zatímco 12 % spálíme a 79 % skončí na skládce. Vyplývá to z nejnovější globální analýzy masové produkce plastů.

Rozhovor s ekonomem Tylerem Cowenem k přečtení či poslechu. Kromě jiného Cowen poukazuje na skutečnost, že prudký vývoj je dnes záležitostí informačních technologií, ale spousta oblastí lidské činnosti stagnuje. „Když dnes letíte letadlem, neletí rychleji než v 70. letech a není to ani o moc pohodlnější. Lidé v minulosti by byli dnešní podobou světa zaskočeni, protože si mysleli, že všechno bude úplně jinak.“

Římský beton je odolnější než ten, který se běžně používá dnes. „Na rozdíl od dnešních materiálů římský beton časem stále více tvrdne a zpevňuje se, zatímco náš beton je porézní a zvětrává. Podle amerických vědců je za úspěchem neobvyklý římský recept – beton neboli umělý kámen vyráběli z vulkanického popela, vápence, mořské vody a drti z vyvřelých hornin.“

A trocha vzdělávání. Martin Malý nakousl téma výuky programování u dětí. Nejprve se rozepsal o tom, proč se rozjet výuku nedaří. A poté navázal článkem, kde se zmiňuje o projektu nadšenců, kteří si k výuce programování pro děti svou cestu našli. Zarazil mě odpor, se kterým se údajně lze setkat u některých rodičů.

„Rodiče některých dětí prý mají dojem, že není správné, aby děti seděly u počítače, spíš mají představu, že by dítě na prvním stupni mělo dělat něco jiného. Co? No, učit se básničky a běhat venku.“

Obrázková tabulka periodických prvků od softwarového inženýra Keitha Enevoldsena do škol bohužel neprorazila podobně jako výuka programování. Škoda. Díky jednoduchým obrázkům a srozumitelným popiskům v této tabulce se totiž dozvíme třeba to, že gallia je potřeba pro výrobu světelných diod nebo LED zářivek, zatímco tantal najdeme v mobilních telefonech.

A pár letních témat na závěr. Víte, kam za dobrou zmrzlinou? Redakce Euro vybrala 15 nejlepších míst v republice. Kromě pražských a brněnských tipů, nechybí ani zmrzlináři z Pardubicka nebo Kladenska.

Vltava protéká mezi stromy
Chcete se v Praze ochladit? Hledejte vodu a stromy

Mapa pražského horka je sice již z loňska, ale myslím, že právě v těchto dnech je ta pravá chvíle si ji připomenout. Chladněji je u řeky nebo v blízkosti stromů. „Vltava je schopná ochladit stavby ve svém okolí asi o čtyři stupně, pocítí to lidé bydlící v první či druhé řadě domů ve směru od říčního břehu. Dva až tři stupně ale zvládnou srazit i malé stromy a trávník mezi domy. To je důvod, proč je na Vinohradech asi o 4 °C příjemněji než na Smíchově. Velké porosty, jako lesoparky, si udržují až o osm stupňů nižší teploty než zástavba v jejich okolí.“

Odkudpak si myslíte, že já to vím? Ze zdrojů přece!

Před nedávném jsem vám slíbil, že se jednou více rozepíšu o zdrojích inspirace pro mé blogy. Ten moment je tu.

Svůj Pocket a posléze blogy krmím převážně z toho, na co narazím na sociálních sítích. V poslední době jsem si ale také oblíbil čtení přehledových emailových zpravodajů, které shrnují nejlepší články a aktuality z různých oblastí. Dnešní doba je charakteristická tím, že jsme zavaleni záplavou zpráv a informací, z nichž je obtížné rozlišovat pravdivé od klamavých a podstatné od nepodstatných. Následující zdroje, které mi chodí tak trochu nemoderně emailem, mi s úkolem vyfiltrovat nejlepší obsah na internetu velmi pomáhají:

Forbes Espresso – redakce Forbesu zasílá každé ráno během pracovního týdne přehled toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího ze světa financí, byznysu, technologií nebo reklamy. Obsah si chválím a načasování je skutečně ideální pro toho, kdo si chce počíst u ranní kávy. Za mě je jedinou nevýhodou asi to, že každodenní zpravodaj občas nestíhám procházet.

Finmag –  Chytré čtení na víkend, které do mé schránky pravidelně přistává od Finmagu se už stíhat dá. Chodí jednou týdně. Opět jde o obsahově zajímavý výběr. Lituji snad jen toho, že tipů na články bývá méně (zhruba pět) a  že často jde o články, které už jsem někde zaznamenal. Témata pokrývají politiku, společnost, nové technologie, globalizaci i ekonomii.

Peníze podle Leoše Rouska – na týdenní přehled od hlavního analytika Hospodářských novin jsem narazil poměrně nedávno. Témata lze odvodit již ze samotného názvu. Byznys, finance, ekonomie. Líbí se mi, že aktuality jsou v tomto newsletteru vždy doplněné o krátkou glosu.

Noviny.cz – jsou poměrně novým projektem Jana Simkaniče. Poskytují dobrý přehled o kauzách, událostech a trendech, které tak nějak plynou a já je nestíhám sledovat. Díky zpravodaji Novin si pak můžu pohled k různých kauzám sesumírovat to nejpodstatnější na jednom místě. Posledním příkladem budiž třeba události kolem protestů v průběhu summitu G20 v Hamburku.

Mediář – jitřní zpravodaj Ondřeje Austa nabízí každý den (přes léto jednou týdně) aktuality ze světa marketingu, retailu a mobilních aplikací. Pokud se zajímáte o tato témata, neuteče vám díky zpravodaji Mediář nic významného.

067 – Co do pestrosti témat je pro mne týdenní shrnutí nejpodstatnějších událostí ze světa od Petra Koubského naprostou jedničkou. „Když chcete nejen vědět, co se děje, ale rozumět, proč se to děje, čtěte Týden podle 067.“ Pravidelně se v přehledu objevuje domácí i zahraniční politika, vědecké objevy i kuriozity.

Zlé peniaze, dobrý život – Ekonom Juraj Karpiš píše převážně o penězích a ekonomice. Odborně už jde hodně do hloubky a zpravodaj bývá trochu delší. Je nad mé možnosti se jím prokousat celým, ale občas si tam zajímavé téma najdu.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s výše uvedenými newslettery? Odebíráte nějaké další, které byste mi doporučili. Může jít i o cizojazyčné. Obzvlášť uvítám tip na newsletter, který by mi shrnul to nejpodstatnější ze sportu, zejména fotbalu.

O letadlech, proměně univerzit, sportu v číslech a bitcoinu

Po delší odmlce způsobené dovolenou se opět hlásím s výběrem nejzajímavějších témat, která mě v uplynulých týdnech nejvíce zaujala. Ve volných dnech jsem toho moc nepřečetl, což mě ale zase tak nemrzí, protože jsem si to vynahradil spoustou výletních zážitků. Mimochodem, věděli jste, jak je na Šumavě nebo v okolí Orlické přehrady krásně? Snad se o tom stihnu více rozepsat dříve, než se mi to vypaří z hlavy, jak se mi to v případě cestovatelských zážitků obvykle stává. Zatím můžete aspoň projít můj Instagram.

Jak už jsem psal, s četbou jsem v červenci trochu polevil. Vynahradím vám to ale i trochou filmových tipů. Dva se týkají leteckých havárií, takže pokud vás čeká letecká dovolená, možná se na filmy podívejte až po ní.

První havárie skončila happyendem. Snímek Sully: Zázrak na řece Hudson pojednává o příběhu kapitána Sullenberger, který před 7 lety nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Kapitána „Sullyho“ Sullenbergera ztvárnil jako vždy skvělý Tom Hanks a film režíroval Clint Eastwood, což podle mě do značné míry přispělo k tomu, že jsem emotivní příběh ohodnotil na ČSFD nejvyšším možným hodnocením.

Druhá letecká havárie, s jejímiž okolnostmi jsem se seznámil prostřednictvím filmu, už tak dobrý konec neměla. Při tzv. zázraku v Andách bylo na palubě havarovaného letadla s uruguayskými rugbisty 42 pasažerů a přežilo jich nakonec pouze 16. Po pádu letadla museli přeživší strávit 72 dní v tvrdé andské pustině. Dva z nich nakonec přes řadu nástrah (jednou z nich bylo třeba zavalení lavinou) přešli Andy a došli pro pomoc. Kvůli tenčícím se zásobám nezbylo přeživším nic jiného, než začít se živit masem z těl obětí letecké katastrofy. Učinili tak i navzdory silnému katolickému přesvědčení. Snímek Přežít líčí událost velmi působivě. I jemu jsem dal hodnocení 5 z 5. Jako doplněk k filmu doporučuji i krátký dokument z cyklu Slavné dny na Streamu nebo souhrn celé události z Wikipedie.

A když už jsme u letadel, podívejte se i na dokument o pražském letišti z dílny ČT k letošnímu 80. jubileu nejvýznamnějšího přístavu pro letouny v Česku. Kromě zajímavostí o samotném letišti zazněly v dokumentu i užitečné informace o leteckých strojích nebo okolnostech spojených s odbavením jednotlivých letů.

Nestárnoucí legenda Fiat 500
Legendární italský Fiat 500 slaví 60 let

Důvodem ke slávě je i jubileum legendárního FIATu 500. Oproti tomu jubileum yperitu bychom nejradši neslavili. Dobré shrnutí k tomuto bojovému plynu a historii jeho užití dala dohromady redakce iRozhlasu.

„Mladí lidé historicky většinou usilovali o to, aby byli bráni vážně a aby jim bylo dáno více autonomie, více rozhodování. Dnešní studenti naopak chtějí, aby se o ně univerzita více starala, a uráží je, pokud jim někdo naznačuje, že by se měli považovat za dospělé lidi.“ Tolik stručné shrnutí ze článku Alberta Kšiňana Nejdražší družina o armádě polovzdělaných jakobínů, bijících se za svou pravdu a za lepšího člověka. Situace, ke kterým dochází na univerzitách za Atlantikem jsou čím dál absurdnější. Kšiňan je pěkně shrnuje, byť si nejsem úplně jistý, zda se dobírá skutečných příčin tohoto neblahého trendu a přijde mi, že problém okrajové avšak hlasité skupiny neprávem vztahuje na celou generaci (mileniálů). Čtěte a poučte se nebo si osvěžte, co jsou mikroagrese, trigger warnings nebo koncept safe space.

Trocha čísel ze sportu. Číňané na fotbalu nešetří. V zimním přestupním termínů kluby z jejich nejvyšší soutěže utratily více než týmy z anglické Premier League nebo italské Serie A. Druhá nejvyšší čínská soutěž pak v útratách překonala nejvyšší soutěže Španělska, Německa či Francie. A dvacítku nejlépe placených fotbalistů sice ovládá Ronaldo z Realu Madrid, ale největší zastoupení v ní mají fotbalisté hrající v Číně. Je jich tam hned polovina.

A sport v číslech, respektive přepočítaný na peníze, ještě jednou. Věděli jste, že nejhodnotnějším klubem světa jsou Dallas Cowboys? Jde o tým amerického fotbalu. Druzí jsou baseballoví New York Yankees a až třetí je fotbalový klub. Konkrétně Manchester United. Hokejový klub v top tenu nehledejte.

Jak mi prozradil článek Miloše Čermáka, ohledně tykání a vykání netápu jenom já. Pokud tápete ohledně Bitcoinu, zkuste užitečný prospekt od X-Trade Brookers (konkrétně od Jaroslava Brychty).

Nevšední postřehy šéfredaktora deníku Washington Post Martina Barona z novinářského summitu ve Vídni shrnul Filip Rožánek. Přečtěte si, jak se podle Barona mohou média vypořádat s Trumpem, tlakem a nároky nových technologií či čím dál více rozptýlenou pozorností čtenářů.

Připomínejme si zas a znovu, že v průměru se máme materiálně lépe a lépe. Někdo víc a někdo míň. Průměrná koupěschopnost obyvatel od roku 1992 stabilně roste, což platí pro pracující i důchodce.

Užijte si léto! A pokud půjdete na houby a nemáte ve všech úplně jasno (stejně jako já), zkuste novou užitečnou appku od českých vývojářů.