O Česku pesimisticky, o daních v NHL a o výborné zmrzlině

Dnešní výběr zajímavých témat a informací začneme sice pesimisticky, ale vydržte až do konce. Prozradím vám, kde se zchladit v letních dnech. A to jednak výbornou zmrzlinou a a jednak návštěvou míst, která patří k nejchladějším v Praze.

Datový tým Českého rozhlasu se zaměřil na oblasti, ve kterých se Česku daří v celosvětovém srovnání nejhůře. Trápí nás rakovina, děti v ‚děcáku‘ nebo klíšťová encefalitida.

Snad nám ještě další vrásky nepřidá politický vývoj. Maďarsko vytvořilo středoevropský model přechodu k neliberální demokracii. Polsko ho následuje a ohroženo je i Česko. Více Martin Ehl.

 

Jak daně ovlivňují sílu kanadských a amerických týmů v NHL. „Když se v létě hokejisté v NHL rozhodují, kde podepíší nové smlouvy, roli při výběru nového týmu nehrají pouze šance na titul nebo přidělený čas na ledě. Důležité jsou i daně. Však 54 procent volných hráčů odchází do klubů, kde odvádí berňáku méně peněz než při předchozím angažmá.“

Od 50. let lidstvo vyprodukovalo už 8,3 miliardy tun plastů. Recyklujeme jen 9 % použitých materiálů, zatímco 12 % spálíme a 79 % skončí na skládce. Vyplývá to z nejnovější globální analýzy masové produkce plastů.

Rozhovor s ekonomem Tylerem Cowenem k přečtení či poslechu. Kromě jiného Cowen poukazuje na skutečnost, že prudký vývoj je dnes záležitostí informačních technologií, ale spousta oblastí lidské činnosti stagnuje. „Když dnes letíte letadlem, neletí rychleji než v 70. letech a není to ani o moc pohodlnější. Lidé v minulosti by byli dnešní podobou světa zaskočeni, protože si mysleli, že všechno bude úplně jinak.“

Římský beton je odolnější než ten, který se běžně používá dnes. „Na rozdíl od dnešních materiálů římský beton časem stále více tvrdne a zpevňuje se, zatímco náš beton je porézní a zvětrává. Podle amerických vědců je za úspěchem neobvyklý římský recept – beton neboli umělý kámen vyráběli z vulkanického popela, vápence, mořské vody a drti z vyvřelých hornin.“

A trocha vzdělávání. Martin Malý nakousl téma výuky programování u dětí. Nejprve se rozepsal o tom, proč se rozjet výuku nedaří. A poté navázal článkem, kde se zmiňuje o projektu nadšenců, kteří si k výuce programování pro děti svou cestu našli. Zarazil mě odpor, se kterým se údajně lze setkat u některých rodičů.

„Rodiče některých dětí prý mají dojem, že není správné, aby děti seděly u počítače, spíš mají představu, že by dítě na prvním stupni mělo dělat něco jiného. Co? No, učit se básničky a běhat venku.“

Obrázková tabulka periodických prvků od softwarového inženýra Keitha Enevoldsena do škol bohužel neprorazila podobně jako výuka programování. Škoda. Díky jednoduchým obrázkům a srozumitelným popiskům v této tabulce se totiž dozvíme třeba to, že gallia je potřeba pro výrobu světelných diod nebo LED zářivek, zatímco tantal najdeme v mobilních telefonech.

A pár letních témat na závěr. Víte, kam za dobrou zmrzlinou? Redakce Euro vybrala 15 nejlepších míst v republice. Kromě pražských a brněnských tipů, nechybí ani zmrzlináři z Pardubicka nebo Kladenska.

Vltava protéká mezi stromy
Chcete se v Praze ochladit? Hledejte vodu a stromy

Mapa pražského horka je sice již z loňska, ale myslím, že právě v těchto dnech je ta pravá chvíle si ji připomenout. Chladněji je u řeky nebo v blízkosti stromů. „Vltava je schopná ochladit stavby ve svém okolí asi o čtyři stupně, pocítí to lidé bydlící v první či druhé řadě domů ve směru od říčního břehu. Dva až tři stupně ale zvládnou srazit i malé stromy a trávník mezi domy. To je důvod, proč je na Vinohradech asi o 4 °C příjemněji než na Smíchově. Velké porosty, jako lesoparky, si udržují až o osm stupňů nižší teploty než zástavba v jejich okolí.“

Odkudpak si myslíte, že já to vím? Ze zdrojů přece!

Před nedávném jsem vám slíbil, že se jednou více rozepíšu o zdrojích inspirace pro mé blogy. Ten moment je tu.

Svůj Pocket a posléze blogy krmím převážně z toho, na co narazím na sociálních sítích. V poslední době jsem si ale také oblíbil čtení přehledových emailových zpravodajů, které shrnují nejlepší články a aktuality z různých oblastí. Dnešní doba je charakteristická tím, že jsme zavaleni záplavou zpráv a informací, z nichž je obtížné rozlišovat pravdivé od klamavých a podstatné od nepodstatných. Následující zdroje, které mi chodí tak trochu nemoderně emailem, mi s úkolem vyfiltrovat nejlepší obsah na internetu velmi pomáhají:

Forbes Espresso – redakce Forbesu zasílá každé ráno během pracovního týdne přehled toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího ze světa financí, byznysu, technologií nebo reklamy. Obsah si chválím a načasování je skutečně ideální pro toho, kdo si chce počíst u ranní kávy. Za mě je jedinou nevýhodou asi to, že každodenní zpravodaj občas nestíhám procházet.

Finmag –  Chytré čtení na víkend, které do mé schránky pravidelně přistává od Finmagu se už stíhat dá. Chodí jednou týdně. Opět jde o obsahově zajímavý výběr. Lituji snad jen toho, že tipů na články bývá méně (zhruba pět) a  že často jde o články, které už jsem někde zaznamenal. Témata pokrývají politiku, společnost, nové technologie, globalizaci i ekonomii.

Peníze podle Leoše Rouska – na týdenní přehled od hlavního analytika Hospodářských novin jsem narazil poměrně nedávno. Témata lze odvodit již ze samotného názvu. Byznys, finance, ekonomie. Líbí se mi, že aktuality jsou v tomto newsletteru vždy doplněné o krátkou glosu.

Noviny.cz – jsou poměrně novým projektem Jana Simkaniče. Poskytují dobrý přehled o kauzách, událostech a trendech, které tak nějak plynou a já je nestíhám sledovat. Díky zpravodaji Novin si pak můžu pohled k různých kauzám sesumírovat to nejpodstatnější na jednom místě. Posledním příkladem budiž třeba události kolem protestů v průběhu summitu G20 v Hamburku.

Mediář – jitřní zpravodaj Ondřeje Austa nabízí každý den (přes léto jednou týdně) aktuality ze světa marketingu, retailu a mobilních aplikací. Pokud se zajímáte o tato témata, neuteče vám díky zpravodaji Mediář nic významného.

067 – Co do pestrosti témat je pro mne týdenní shrnutí nejpodstatnějších událostí ze světa od Petra Koubského naprostou jedničkou. „Když chcete nejen vědět, co se děje, ale rozumět, proč se to děje, čtěte Týden podle 067.“ Pravidelně se v přehledu objevuje domácí i zahraniční politika, vědecké objevy i kuriozity.

Zlé peniaze, dobrý život – Ekonom Juraj Karpiš píše převážně o penězích a ekonomice. Odborně už jde hodně do hloubky a zpravodaj bývá trochu delší. Je nad mé možnosti se jím prokousat celým, ale občas si tam zajímavé téma najdu.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s výše uvedenými newslettery? Odebíráte nějaké další, které byste mi doporučili. Může jít i o cizojazyčné. Obzvlášť uvítám tip na newsletter, který by mi shrnul to nejpodstatnější ze sportu, zejména fotbalu.

O letadlech, proměně univerzit, sportu v číslech a bitcoinu

Po delší odmlce způsobené dovolenou se opět hlásím s výběrem nejzajímavějších témat, která mě v uplynulých týdnech nejvíce zaujala. Ve volných dnech jsem toho moc nepřečetl, což mě ale zase tak nemrzí, protože jsem si to vynahradil spoustou výletních zážitků. Mimochodem, věděli jste, jak je na Šumavě nebo v okolí Orlické přehrady krásně? Snad se o tom stihnu více rozepsat dříve, než se mi to vypaří z hlavy, jak se mi to v případě cestovatelských zážitků obvykle stává. Zatím můžete aspoň projít můj Instagram.

Jak už jsem psal, s četbou jsem v červenci trochu polevil. Vynahradím vám to ale i trochou filmových tipů. Dva se týkají leteckých havárií, takže pokud vás čeká letecká dovolená, možná se na filmy podívejte až po ní.

První havárie skončila happyendem. Snímek Sully: Zázrak na řece Hudson pojednává o příběhu kapitána Sullenberger, který před 7 lety nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Kapitána „Sullyho“ Sullenbergera ztvárnil jako vždy skvělý Tom Hanks a film režíroval Clint Eastwood, což podle mě do značné míry přispělo k tomu, že jsem emotivní příběh ohodnotil na ČSFD nejvyšším možným hodnocením.

Druhá letecká havárie, s jejímiž okolnostmi jsem se seznámil prostřednictvím filmu, už tak dobrý konec neměla. Při tzv. zázraku v Andách bylo na palubě havarovaného letadla s uruguayskými rugbisty 42 pasažerů a přežilo jich nakonec pouze 16. Po pádu letadla museli přeživší strávit 72 dní v tvrdé andské pustině. Dva z nich nakonec přes řadu nástrah (jednou z nich bylo třeba zavalení lavinou) přešli Andy a došli pro pomoc. Kvůli tenčícím se zásobám nezbylo přeživším nic jiného, než začít se živit masem z těl obětí letecké katastrofy. Učinili tak i navzdory silnému katolickému přesvědčení. Snímek Přežít líčí událost velmi působivě. I jemu jsem dal hodnocení 5 z 5. Jako doplněk k filmu doporučuji i krátký dokument z cyklu Slavné dny na Streamu nebo souhrn celé události z Wikipedie.

A když už jsme u letadel, podívejte se i na dokument o pražském letišti z dílny ČT k letošnímu 80. jubileu nejvýznamnějšího přístavu pro letouny v Česku. Kromě zajímavostí o samotném letišti zazněly v dokumentu i užitečné informace o leteckých strojích nebo okolnostech spojených s odbavením jednotlivých letů.

Nestárnoucí legenda Fiat 500
Legendární italský Fiat 500 slaví 60 let

Důvodem ke slávě je i jubileum legendárního FIATu 500. Oproti tomu jubileum yperitu bychom nejradši neslavili. Dobré shrnutí k tomuto bojovému plynu a historii jeho užití dala dohromady redakce iRozhlasu.

„Mladí lidé historicky většinou usilovali o to, aby byli bráni vážně a aby jim bylo dáno více autonomie, více rozhodování. Dnešní studenti naopak chtějí, aby se o ně univerzita více starala, a uráží je, pokud jim někdo naznačuje, že by se měli považovat za dospělé lidi.“ Tolik stručné shrnutí ze článku Alberta Kšiňana Nejdražší družina o armádě polovzdělaných jakobínů, bijících se za svou pravdu a za lepšího člověka. Situace, ke kterým dochází na univerzitách za Atlantikem jsou čím dál absurdnější. Kšiňan je pěkně shrnuje, byť si nejsem úplně jistý, zda se dobírá skutečných příčin tohoto neblahého trendu a přijde mi, že problém okrajové avšak hlasité skupiny neprávem vztahuje na celou generaci (mileniálů). Čtěte a poučte se nebo si osvěžte, co jsou mikroagrese, trigger warnings nebo koncept safe space.

Trocha čísel ze sportu. Číňané na fotbalu nešetří. V zimním přestupním termínů kluby z jejich nejvyšší soutěže utratily více než týmy z anglické Premier League nebo italské Serie A. Druhá nejvyšší čínská soutěž pak v útratách překonala nejvyšší soutěže Španělska, Německa či Francie. A dvacítku nejlépe placených fotbalistů sice ovládá Ronaldo z Realu Madrid, ale největší zastoupení v ní mají fotbalisté hrající v Číně. Je jich tam hned polovina.

A sport v číslech, respektive přepočítaný na peníze, ještě jednou. Věděli jste, že nejhodnotnějším klubem světa jsou Dallas Cowboys? Jde o tým amerického fotbalu. Druzí jsou baseballoví New York Yankees a až třetí je fotbalový klub. Konkrétně Manchester United. Hokejový klub v top tenu nehledejte.

Jak mi prozradil článek Miloše Čermáka, ohledně tykání a vykání netápu jenom já. Pokud tápete ohledně Bitcoinu, zkuste užitečný prospekt od X-Trade Brookers (konkrétně od Jaroslava Brychty).

Nevšední postřehy šéfredaktora deníku Washington Post Martina Barona z novinářského summitu ve Vídni shrnul Filip Rožánek. Přečtěte si, jak se podle Barona mohou média vypořádat s Trumpem, tlakem a nároky nových technologií či čím dál více rozptýlenou pozorností čtenářů.

Připomínejme si zas a znovu, že v průměru se máme materiálně lépe a lépe. Někdo víc a někdo míň. Průměrná koupěschopnost obyvatel od roku 1992 stabilně roste, což platí pro pracující i důchodce.

Užijte si léto! A pokud půjdete na houby a nemáte ve všech úplně jasno (stejně jako já), zkuste novou užitečnou appku od českých vývojářů.