Inovace trendující i neúspěšné, trocha ekologie a nová fotbalová pravidla

V minulém týdnu mi padlo do oka pár zeměpisných zajímavostí, ekologicky laděných článků a tradičně i nějaké texty o inovacích. Ty se prý dokonce chystají i ve fotbale. A dozvěděl jsem se, respektive potvrdilo se mi černé na bílém, jak je v Česku levno. Tak pojďme na to.

Jaké jsou nejzajímavější vědecké novinky podle sborníku Johna Brockmana Know This sesbíraného na základě ankety mezi 198 vědeckými osobnostmi? Počítače se učí stále rychleji, energii umíme vyrábět stále efektivněji a editovat geny je stále jednodušší.

A když jsme u inovací, je potřeba připomenout, že ne vždy úspějí. Jasným důkazem budiž nově otevřené muzeum ve Švédsku, které se zaměřuje na neúspěšné a často dost bizarních inovace.

Makedonie má tak trochu problém s názvem. Ten je dokonce pro zemi překážkou pro vstup do NATO. Ale řešení je prý na obzoru.

Saúdská Arábie má nového prince, ale také dvě třetiny zaměstnanců ve službách státu a dvoucifernou nezaměstnanost.

A trochu zelené vlny. Co by se stalo, kdyby se ze všech lidí stali vegetariáni. Česko čím dál víc trápí sucho. Jednou z příčin je, že „srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně. Naprší stejně nebo i více, ale deště jsou intenzivnější a prodlužují se periody sucha mezi nimi. Pokud by krajina dokázala vodu udržet, nevadilo by to. Hospodaření na polích a v lesích ale postupně způsobuje, že voda rychleji odteče do řek a jimi pryč z České republiky. Podobné je to ve městech – zelené plochy vytlačuje dlažba, beton nebo asfalt, do kterých se voda nemůže vsáknout a skončí v kanalizaci.“

Tenhle článek Christine Chemnitz je na mě zelenorudý až moc, nicméně popisuje, že globální zemědělství je v rukou úzké skupiny producentů. Dojde-li k odsouhlasení fúze Bayeru s Monsantem, „budou víc než 60 % světového trhu se semeny a agrochemií ovládat pouhé tři konglomeráty – Bayer-Monsanto, Dow-DuPont a ChemChina-Syngent.“ Článek také nastiňuje možnou podobu digitalizace zemědělství.

„Zanedlouho se postřiků pesticidů ujmou drony, hospodářská zvířata budou opatřena senzory ke sledování objemů mléka, vzorců pohybu a dávek potravy, traktory bude navádět GPS a softwarově řízené secí stroje budou vyhodnocovat kvalitu půdy, aby určily optimální vzdálenost mezi řádky a rostlinami.“

Kráva v rakouských Alpách
Možná, že až za pár let potkám takovou krávu, bude mít na sobě senzory

Mám rád podnikání, které je založeno na recyklování toho, co by jinak skončilo jako odpad. Ind Ankit Agarwal recykluje květy, které jsou součástí náboženských rituálů. Dělá z nich třeba mýdlo.

A se zelenými tématy se vždy skvěle doplňuje feminismus. Francouzská kreslířka Emma v komixovém stripu Měla jsi mi to říct ukazuje, proč žena nemá povinnost být „manažerkou“ domácnosti. David Grudl zase ve svém facebookovém příspěvku připomíná, že feminismus nemá monopol na téma genderové rovnosti.

Eurostat se v nejnovějším porovnání zaměřil na cenovou úroveň v zemích EU. Nejvíce peněz za spotřební zboží a služby při cestování po Evropské unii zaplatíte v Dánsku. Nejlevnější je Bulharsko, kde cenová úroveň dosahuje jen 48 procent unijního průměru. Nejmenší cenové rozdíly mezi státy EU najdeme v cenách spotřební elektroniky a oblečení. Naopak velký rozdíl mezi zeměmi EU je v cenách restaurací a hotelů, potravin a nealkoholických nápojů. V Česku máme levnou elektroniku, jídlo v restauracích a dopravní prostředky.

Jak by mohl fotbal změnit pravidla. Asi jsem v tomhle konzervativní, ale zatím nejsem moc přesvědčen, že jde o změny k lepšímu.

Katar, fidget spinner a kolik bere Cristiano a Lionel

V minulém týdnu se můj čtenářský zájem soustředil hlavně na aktuální události. Chtěl jsem vědět, co je to ten fidget spinner, nebo co má vlastně Katar za problém s dalšími arabskými zeměmi. No a protože se mi zdálo, že vám tentokrát přinesu spíše chudší seznam článků, vzpomněl jsem si na dva starší z archivu (je to ten o přírodovědných dokumentech a rozhovor s Danou Zátopkovou).

Taky už jste se seznámili s tou divnou věcí, které si říká fidget spinner? Jaký je původ tohoto gadgetu a v čem spočívá jeho tajemství, popsal Forbes.

antistresová hračka
Fidget spinner

Tentýž časopis přišel také s čerstvým žebříčkem nejlépe placených sportovců. Víte, kdo následuje Cristiana Ronalda, Le Brona Jamese a Lionela Messiho?

Dvakrát vybírám tentokrát i z blogu Petra Houdka. V prvním příspěvku rozebírá téma, kdy politici strategicky využívají omezené pozornosti voličů, aby utopili negativní zprávy v moři irelevantních informací. A to konkrétně na příkladu Izraele a jeho útoků na palestinské teroristické cíle. Izrael se prý při útocích ohlíží na to, jak podstatným informacím se zrovna věnují americká média.

Druhý Houdkův příspěvek nabádá „lidé, spěte!“ Nevyspalost se nevyplácí. Třeba takoví pozdně tweetující basketbalisti následně v zápase získají až o 10 % méně bodů.

A dále tu máme Katar, s nímž pět (nebo šest, nebo kolik vlastně) arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií rozvázalo diplomatické vztahy. Údajně kvůli podporování teroristických skupin ze strany Kataru. O co přesně jde v konfliktu, který mnozí označují za obdobu třicetileté války v Evropě, vysvětluje Marek Hudema. Roztržku nelze brát na lehkou váhu. Zvlášť když si uvědomíme, že Katar má díky obrovským investicím do firem po celé planetě značný vliv na světové hospodářské dění.

 

Ekonom Julius Janáček říká navzdory názorům prosazovaným samotným ministrem zemědělství, že nejlepší pro ekonomiku je, když budeme kupovat co nejkvalitnější a nejlevnější výrobky bez ohledu na to, odkud pocházejí.

Daně Zátopkové je 94 let. Přesto se stále dokáže bavit tak, že jde do postele až ve 4 ráno. A pořád cvičí na břicho. A taky má pořád co říct. Přesvědčte se v tomhle krásném rozhovoru.

Při natáčení přírodovědných dokumentů se dříve páchaly pěkné zrůdnosti.

Ale abychom to zakončili pozitivně, tak na závěr jedna potěšující zpráva ze světa umění. Moravská galerie zveřejnila své sbírky online. Na webu má 200 tisíc děl.

Porce ekonomie, brčko proti znásilnění a akademici ze slonovinové věže

Výběru pozoruhodných článků tentokrát dominují ekonomická témata. Prosto však dostanou i vědecké a inovátorské objevy. Na odlehčení přidávám i jeden článek o vaření.

„Mnohem víc nás bolí, když něco ztrácíme, než nás těší možnost něco získat.“ Poučka od nobelisty Daniela Kahnemana demonstrovaná na experimentu ekonomů C. Buccafusca a J. Sprigmana a problematice sklápění sedaček v letadle. Více v článcích Jan Klesly nebo Miloše Čermáka, který přidává k dobru vlastní osobní příběh.

Sean Rife popisuje, jak se historicky mění náš postoj k situacím, kdy nás někdo uráží. Kulturu ctnosti vystřídala kultura důstojnosti. Nyní se prosazuje kultura oběti. Ta má v mnoha ohledech bohužel blízko k již přežité kultuře cti. Obě například důsledně požadují řešení křivd, často veřejně.

Výzkumníci Asit Biswas a Julian Kirchherr se domnívají, že akademici mají ohromnou sílu měnit svět, ale naprostá většina z nich se nepodílí na utváření veřejné debaty. Píší totiž články, které nikdo nečte. Bisvas a Kirchherr odhadují, že běžný vědecký článek si přečte maximálně deset lidí. Ve vědě se ročně publikuje až půldruhého milionu recenzovaných článků. Přitom 82 % článků publikovaných ve vědeckých časopisech nikdy nikdo necituje. Z hodně zajímavého článku aspoň dvě citace:

„Existuje jen velmi málo institucí, které podporují své vědce, aby psali popularizační práce, objevovali se v rozhlase a v televizi nebo sdíleli své objevy a poznatky s veřejností prostřednictvím sociálních médií.“

„Univerzity by měly nabízet workshopy a kurzy zaměřené na rozvoj tvůrčího psaní literatury faktu.“

Kompletní článek najdete na webu Rozhlasu.

Do teď jsem nevěděl, že finanční odměna osm milionů švédských korun (22,6 milionu Kč), která je určena laureátům Nobelovy ceny, je podmíněna proslovem. Písničkáři Bobi Dylanovi to trochu způsobilo komplikaci, ale nakonec zaslal švédské akademii proslov ve formě audionáhravky.

Speciální druh mozzarelly se smetanou
Burrata by měla být servírována aspoň za pokojové teploty

Největší prohřešky při přípravě jídel italské kuchyně.

Dřív se z Venezuely vyváželo obilí do celého světa, dnes nedokážou nakrmit ani vlastní lidi. To, co ve Venezuele selhalo byl pravý socialistický socialismus. A selhal nikoli kvůli chybám při zavádění, ale protože je z principu závadný. Tolik pár nejpodstatnějších myšlenek z komentáře Stephena Horowitze.

V poslední době se spotřebitelé začínají registrovat do skupin, aby dosáhli na výhodnější ceny od nabízejících subjektů. Je správné, že se spotřebitelé začínají více zajímat o cenu a kvalitu služeb, již dostávají. Crowd-demanding, jak se tomu říká, má však i řadu stinných stránek. Více o nich Petr Koblovský.

Chytrý vynález, který napomáhá předejít případům, kdy jsou ženy znásilněny na základě toho, že jim někdo něco hodí do pití a zdroguje je. Brčko, které změní barvu, pokud pití, do kterého ho dáte, obsahuje nežádoucí látku.

Podle Reuters budou v následující dekádě emise skleníkových plynů v USA klesat bez ohledu na odstoupení prezidenta Trumpa od klimatické dohody.

S pomocí fotografií dostupných na internetu a záběrů z videokamer se dá vytvořit kompletní 3D model města. Demonstroval to tým z ETH Curych.

Sdílená ekonomika v Číně, káva v Itálii, život v Tel Avivu

Po týdnu jsem pro vás připravil druhý díl s výběrem nejzajímavějších článků, na které jsem narazil. Nechybí ani odkaz na video, fotogalerii nebo rozhovory.

Tzv. sdílená ekonomika zažívá velký boom v nejlidnatější zemi světa. Lidé zde se záměrem přivýdělku sdílejí nejen svá obydlí a dopravní prostředky, jak je zvykem po celém světě, ale třeba i basketbalové míče, solární nabíječky na smartphony nebo deštníky. Pronájem těchto věcí stojí zanedbatelné částky, nicméně pro provozovatele služeb jde o zdroj lukrativních příjmů. Roční tržby sdílené ekonomiky prý v Číně dosahují 705 miliard dolarů. Objevují se spekulace, zda nejde jen o další bublinou, která brzy splaskne. Více na VentureBeat nebo New York Times.

Nejen kávomilci by neměli vynechat tento článek, který pojednává o rozdílech i provázanosti kultury pití kávy v Itálii a v USA. Dozvíte se třeba, která negativně vnímaná historická postava má na svědomí to, že baristům říkáme barista a ne barman, nebo proč si v Itálii koupíte kávu zalevno.

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že všechny metafory a analogie v politickém vyjádření či textu by v nás měly budit maximální obezřetnost. „Metafory a analogie nejsou mor, usnadňují pochopení světa, ale mohou se stát vážnou nemocí, když je přijímáme nekriticky a necháme se jimi manipulovat,” poznamenává v článku pro Novinky.

Pastva pro oči. O různých formách sněhových vloček už jste nejspíše četli (pokud ne, zkuste třeba tenhle článek v češtině nebo tenhle v angličtině). Podobně rozmanitý je i svět zrnek písku. Prohlédněte si galerii záběrů písčitých zrnek pod mikroskopem.

Drahá vysokorychlostní dráha
Superrychlá železnice by byla pro Česko superdrahá (foto: Marek Numerato)

Vysokorychlostní železnice v Česku není dobrý nápad, ale velmi drahá legrace, píše v krátké eseji ekonom Miroslav Zámečník.

Palec nahoru do Sušice. Za tuhle nápaditou parodii, která paroduje přírodopisné dokumenty, čímž láká lidi k návštěvě skateparku.

11 věcí, které byly americkým ženám ještě v 50. a 60. letech zapovězeny

Manželka stálého zpravodaje na Blízkém východě líčí, jaký je každodenní život v Tel Avivu, tedy ve městě, jehož obyvatelé se kvůli opakujícím se teroristickým útokům ocitají v permanetním ohrožení. Strach, výchova dětí, jazyk, postavení žen, natura běžných Izraelců nebo třeba přírodní podmínky jejich země, to všechno jsou témata, kterých se Lenka Szántó v rozhovoru dotýká.

Nekritické fandění skupině lidí má stejný základ jako skrytý odpor k ní. Nejen o tom hovořil odborník na genocidu Martin Šmok v rozhovoru pro Hospodářky.