Sdílená ekonomika v Číně, káva v Itálii, život v Tel Avivu

Po týdnu jsem pro vás připravil druhý díl s výběrem nejzajímavějších článků, na které jsem narazil. Nechybí ani odkaz na video, fotogalerii nebo rozhovory.

Tzv. sdílená ekonomika zažívá velký boom v nejlidnatější zemi světa. Lidé zde se záměrem přivýdělku sdílejí nejen svá obydlí a dopravní prostředky, jak je zvykem po celém světě, ale třeba i basketbalové míče, solární nabíječky na smartphony nebo deštníky. Pronájem těchto věcí stojí zanedbatelné částky, nicméně pro provozovatele služeb jde o zdroj lukrativních příjmů. Roční tržby sdílené ekonomiky prý v Číně dosahují 705 miliard dolarů. Objevují se spekulace, zda nejde jen o další bublinou, která brzy splaskne. Více na VentureBeat nebo New York Times.

Nejen kávomilci by neměli vynechat tento článek, který pojednává o rozdílech i provázanosti kultury pití kávy v Itálii a v USA. Dozvíte se třeba, která negativně vnímaná historická postava má na svědomí to, že baristům říkáme barista a ne barman, nebo proč si v Itálii koupíte kávu zalevno.

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že všechny metafory a analogie v politickém vyjádření či textu by v nás měly budit maximální obezřetnost. „Metafory a analogie nejsou mor, usnadňují pochopení světa, ale mohou se stát vážnou nemocí, když je přijímáme nekriticky a necháme se jimi manipulovat,” poznamenává v článku pro Novinky.

Pastva pro oči. O různých formách sněhových vloček už jste nejspíše četli (pokud ne, zkuste třeba tenhle článek v češtině nebo tenhle v angličtině). Podobně rozmanitý je i svět zrnek písku. Prohlédněte si galerii záběrů písčitých zrnek pod mikroskopem.

Drahá vysokorychlostní dráha
Superrychlá železnice by byla pro Česko superdrahá (foto: Marek Numerato)

Vysokorychlostní železnice v Česku není dobrý nápad, ale velmi drahá legrace, píše v krátké eseji ekonom Miroslav Zámečník.

Palec nahoru do Sušice. Za tuhle nápaditou parodii, která paroduje přírodopisné dokumenty, čímž láká lidi k návštěvě skateparku.

11 věcí, které byly americkým ženám ještě v 50. a 60. letech zapovězeny

Manželka stálého zpravodaje na Blízkém východě líčí, jaký je každodenní život v Tel Avivu, tedy ve městě, jehož obyvatelé se kvůli opakujícím se teroristickým útokům ocitají v permanetním ohrožení. Strach, výchova dětí, jazyk, postavení žen, natura běžných Izraelců nebo třeba přírodní podmínky jejich země, to všechno jsou témata, kterých se Lenka Szántó v rozhovoru dotýká.

Nekritické fandění skupině lidí má stejný základ jako skrytý odpor k ní. Nejen o tom hovořil odborník na genocidu Martin Šmok v rozhovoru pro Hospodářky.

1 komentář na „Sdílená ekonomika v Číně, káva v Itálii, život v Tel Avivu“

  1. Sdílená ekonomika je super – s přítelem bydlíme v širším centru Prahy a nedává nám smysl si pořizovat auto, ale jednou za půl roku si ho rádi nasdílíme, abychom jeli s kočičkou k veterináři:)
    Podobně s byty – je skvělé, že si na Airbnb můžu pronajmout na víkend byt, ve kterém bych nemohla nebo nechtěla bydlet dlouhodobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *