O mizejících Japoncích, výrobě hitů a sbírání víček

V dnešním souhrnu se věnuji především tématům výchovy a vzdělávání. Dojde i na vyvracení jedné falešné zprávy o efektu sbírání víček na charitu, ale vzápětí se trochu vystrašíme očekáváním fakenews v technologicky propracovanějí podobě. A seznámím vás také s jedním novým užitečným blogem a s mojí novou rubrikou pro Liberální institut.

Kristýně Dolejšové vadí, že se společnost upíná na jeden ideál krásy, za kterým je mnohdy práce plastických chirurgů, drastických diet a Photoshopu. Kristýna chce, aby se ženy a dívky zase naučily mít se rády a vážit si sebe samých. Proto rozjela projekt Za normální holky. Dávám lajk.

Přesvědčivěji už to napsat nešlo. I tak se nejspíš najdou tací, kteří v této nesmyslné činnosti nepřestanou. Řeč je o sbírání víček na charitativní účely. Jak píše Martin Malý, doporučovat dětem sbírání víček je zločin na jejich finanční a sociální gramotnosti.

S pocitem, že ve svém životě hluboce selhali, mizí spousta Japonců zcela beze stopy. Zkrátka přeruší kontakt s rodinou a blízkými a vypaří se. Těmto lidem (prý jich od poloviny 90. let mizí každoročně desítky tisíc) se říká Džóhacu.

Bob Kartous poskytl Finmagu rozhovor, který vyšel ve dvou pokračováních (tadytady). Tématem bylo propojení vzdělávacího systému s trhem práce. Pokud vás zajímá, jak je to adaptabilitou absolventů různých druhů škol, určitě si rozhovor nenechte ujít. „Jakýkoliv byznys se bude muset připravit na to, že po odborné stránce si bude své zaměstnance dovzdělávat a vychovávat sám.“

Výchova dětí vykazuje v současné době nevídanou míru rodičovské kontroly a dohledu nad životy dětí. S tím je spojeno vážné riziko, píše Pratik Chougule, byť se tedy v řadě svých tvrzení opírá spíše o dojmy než jednoznačné důkazy. „Když budete děti držet zkrátka a nenecháte jim svobodu, je možné, že budou i v dospělosti toužit po pevné ruce.“ Při čtení článku jsem si mimochodem vzpomněl na tři roky starý příspěvek Daniela Anýže, který narážel právě na přehnanou míru rodičovské kontroly v USA. Anýžův příspěvek je již dostupný je částečně, ale to nejpodstatnější z článku shrnuje následující poznatek:

„Počet skutečných únosů ani jiných násilných činů na dětech se za posledních dvacet let nijak nezvýšil. Přesto kvůli rodičovské paranoie, posilované hesly jako „stranger danger“, za tu dobu z ulic děti vymizely.“

Billboard Parlamentních listů
Uměle vytvořené video s proslovem libovolného politika je přesně tím, co ještě na Parlamentkách „chybí“

Internet je plný falešných zpráv i manipulativních fotomontáží. Zanedlouho budeme nejspíše běžně narážet i na manipulaci s lidským hlasem a videem. Veldejším produktem technologického pokroku podvrhy, které znedůvěryhodní videa. „Falešné zprávy nedaleké budoucnosti mohou obsahovat libovolnou osobnost, která řekne svým hlasem cokoli, co se jí zadá.“ Více na Technetu.

Před 99 lety se zhroutilo Rakousko-Uherské impérium. Jak to vypadalo, kdyby přežilo dodnes? Mělo by moře, Alpy a třeba i exklávu v Číně. HDP na hlavu by bylo nižší než v případě samostatného Česka (tedy kdo ví, jak by se společná ekonomika vyvíjela, samozřejmě). A žilo by zde více sunnitů než voličů Tomia Okamury . Více v tomto videu.

David Klimeš přečetl a zrecenzoval knihu, která pojednává o tom, jak pracně vznikají ty nejslavnější hity, které se údajně šíří samy od sebe. Šanci na úspěch mají produkty a inovace, které jsou MAYA, tedy „Most Advanced Yet Acceptable“, co možná nejpokrokovější, ale stále ještě přijatelné. Jinak řečeno, jde o hledání hranice mezi pokrokovým a stále ještě tradičním.

Překladatel, psavec a lektor angličtiny Tomáš Herlík spustil blog Anglofil o angličtině, Británii a britské literatuře.

A na závěr trochu sebepropagace. Na web Liberálního institutu přispívám nově s měsíční rubrikou. Je to taková shrnující informačka, jako na mém webu. Akorát že se zaměřuju výhradně na témata související s činností institutu, což je především osobní a ekonomická svoboda. Další mnou doporučené články, které nezmiňuji ve svých článcích, můžete sledovat na mém Pocketu (stačí dát Follow). Teprve nedávno jsem zjistil, že se zde možnost sdílet doporučení nachází.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *