O Česku pesimisticky, o daních v NHL a o výborné zmrzlině

Dnešní výběr zajímavých témat a informací začneme sice pesimisticky, ale vydržte až do konce. Prozradím vám, kde se zchladit v letních dnech. A to jednak výbornou zmrzlinou a a jednak návštěvou míst, která patří k nejchladějším v Praze.

Datový tým Českého rozhlasu se zaměřil na oblasti, ve kterých se Česku daří v celosvětovém srovnání nejhůře. Trápí nás rakovina, děti v ‚děcáku‘ nebo klíšťová encefalitida.

Snad nám ještě další vrásky nepřidá politický vývoj. Maďarsko vytvořilo středoevropský model přechodu k neliberální demokracii. Polsko ho následuje a ohroženo je i Česko. Více Martin Ehl.

 

Jak daně ovlivňují sílu kanadských a amerických týmů v NHL. „Když se v létě hokejisté v NHL rozhodují, kde podepíší nové smlouvy, roli při výběru nového týmu nehrají pouze šance na titul nebo přidělený čas na ledě. Důležité jsou i daně. Však 54 procent volných hráčů odchází do klubů, kde odvádí berňáku méně peněz než při předchozím angažmá.“

Od 50. let lidstvo vyprodukovalo už 8,3 miliardy tun plastů. Recyklujeme jen 9 % použitých materiálů, zatímco 12 % spálíme a 79 % skončí na skládce. Vyplývá to z nejnovější globální analýzy masové produkce plastů.

Rozhovor s ekonomem Tylerem Cowenem k přečtení či poslechu. Kromě jiného Cowen poukazuje na skutečnost, že prudký vývoj je dnes záležitostí informačních technologií, ale spousta oblastí lidské činnosti stagnuje. „Když dnes letíte letadlem, neletí rychleji než v 70. letech a není to ani o moc pohodlnější. Lidé v minulosti by byli dnešní podobou světa zaskočeni, protože si mysleli, že všechno bude úplně jinak.“

Římský beton je odolnější než ten, který se běžně používá dnes. „Na rozdíl od dnešních materiálů římský beton časem stále více tvrdne a zpevňuje se, zatímco náš beton je porézní a zvětrává. Podle amerických vědců je za úspěchem neobvyklý římský recept – beton neboli umělý kámen vyráběli z vulkanického popela, vápence, mořské vody a drti z vyvřelých hornin.“

A trocha vzdělávání. Martin Malý nakousl téma výuky programování u dětí. Nejprve se rozepsal o tom, proč se rozjet výuku nedaří. A poté navázal článkem, kde se zmiňuje o projektu nadšenců, kteří si k výuce programování pro děti svou cestu našli. Zarazil mě odpor, se kterým se údajně lze setkat u některých rodičů.

„Rodiče některých dětí prý mají dojem, že není správné, aby děti seděly u počítače, spíš mají představu, že by dítě na prvním stupni mělo dělat něco jiného. Co? No, učit se básničky a běhat venku.“

Obrázková tabulka periodických prvků od softwarového inženýra Keitha Enevoldsena do škol bohužel neprorazila podobně jako výuka programování. Škoda. Díky jednoduchým obrázkům a srozumitelným popiskům v této tabulce se totiž dozvíme třeba to, že gallia je potřeba pro výrobu světelných diod nebo LED zářivek, zatímco tantal najdeme v mobilních telefonech.

A pár letních témat na závěr. Víte, kam za dobrou zmrzlinou? Redakce Euro vybrala 15 nejlepších míst v republice. Kromě pražských a brněnských tipů, nechybí ani zmrzlináři z Pardubicka nebo Kladenska.

Vltava protéká mezi stromy
Chcete se v Praze ochladit? Hledejte vodu a stromy

Mapa pražského horka je sice již z loňska, ale myslím, že právě v těchto dnech je ta pravá chvíle si ji připomenout. Chladněji je u řeky nebo v blízkosti stromů. „Vltava je schopná ochladit stavby ve svém okolí asi o čtyři stupně, pocítí to lidé bydlící v první či druhé řadě domů ve směru od říčního břehu. Dva až tři stupně ale zvládnou srazit i malé stromy a trávník mezi domy. To je důvod, proč je na Vinohradech asi o 4 °C příjemněji než na Smíchově. Velké porosty, jako lesoparky, si udržují až o osm stupňů nižší teploty než zástavba v jejich okolí.“

Odkudpak si myslíte, že já to vím? Ze zdrojů přece!

Před nedávném jsem vám slíbil, že se jednou více rozepíšu o zdrojích inspirace pro mé blogy. Ten moment je tu.

Svůj Pocket a posléze blogy krmím převážně z toho, na co narazím na sociálních sítích. V poslední době jsem si ale také oblíbil čtení přehledových emailových zpravodajů, které shrnují nejlepší články a aktuality z různých oblastí. Dnešní doba je charakteristická tím, že jsme zavaleni záplavou zpráv a informací, z nichž je obtížné rozlišovat pravdivé od klamavých a podstatné od nepodstatných. Následující zdroje, které mi chodí tak trochu nemoderně emailem, mi s úkolem vyfiltrovat nejlepší obsah na internetu velmi pomáhají:

Forbes Espresso – redakce Forbesu zasílá každé ráno během pracovního týdne přehled toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího ze světa financí, byznysu, technologií nebo reklamy. Obsah si chválím a načasování je skutečně ideální pro toho, kdo si chce počíst u ranní kávy. Za mě je jedinou nevýhodou asi to, že každodenní zpravodaj občas nestíhám procházet.

Finmag –  Chytré čtení na víkend, které do mé schránky pravidelně přistává od Finmagu se už stíhat dá. Chodí jednou týdně. Opět jde o obsahově zajímavý výběr. Lituji snad jen toho, že tipů na články bývá méně (zhruba pět) a  že často jde o články, které už jsem někde zaznamenal. Témata pokrývají politiku, společnost, nové technologie, globalizaci i ekonomii.

Peníze podle Leoše Rouska – na týdenní přehled od hlavního analytika Hospodářských novin jsem narazil poměrně nedávno. Témata lze odvodit již ze samotného názvu. Byznys, finance, ekonomie. Líbí se mi, že aktuality jsou v tomto newsletteru vždy doplněné o krátkou glosu.

Noviny.cz – jsou poměrně novým projektem Jana Simkaniče. Poskytují dobrý přehled o kauzách, událostech a trendech, které tak nějak plynou a já je nestíhám sledovat. Díky zpravodaji Novin si pak můžu pohled k různých kauzám sesumírovat to nejpodstatnější na jednom místě. Posledním příkladem budiž třeba události kolem protestů v průběhu summitu G20 v Hamburku.

Mediář – jitřní zpravodaj Ondřeje Austa nabízí každý den (přes léto jednou týdně) aktuality ze světa marketingu, retailu a mobilních aplikací. Pokud se zajímáte o tato témata, neuteče vám díky zpravodaji Mediář nic významného.

067 – Co do pestrosti témat je pro mne týdenní shrnutí nejpodstatnějších událostí ze světa od Petra Koubského naprostou jedničkou. „Když chcete nejen vědět, co se děje, ale rozumět, proč se to děje, čtěte Týden podle 067.“ Pravidelně se v přehledu objevuje domácí i zahraniční politika, vědecké objevy i kuriozity.

Zlé peniaze, dobrý život – Ekonom Juraj Karpiš píše převážně o penězích a ekonomice. Odborně už jde hodně do hloubky a zpravodaj bývá trochu delší. Je nad mé možnosti se jím prokousat celým, ale občas si tam zajímavé téma najdu.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s výše uvedenými newslettery? Odebíráte nějaké další, které byste mi doporučili. Může jít i o cizojazyčné. Obzvlášť uvítám tip na newsletter, který by mi shrnul to nejpodstatnější ze sportu, zejména fotbalu.

O letadlech, proměně univerzit, sportu v číslech a bitcoinu

Po delší odmlce způsobené dovolenou se opět hlásím s výběrem nejzajímavějších témat, která mě v uplynulých týdnech nejvíce zaujala. Ve volných dnech jsem toho moc nepřečetl, což mě ale zase tak nemrzí, protože jsem si to vynahradil spoustou výletních zážitků. Mimochodem, věděli jste, jak je na Šumavě nebo v okolí Orlické přehrady krásně? Snad se o tom stihnu více rozepsat dříve, než se mi to vypaří z hlavy, jak se mi to v případě cestovatelských zážitků obvykle stává. Zatím můžete aspoň projít můj Instagram.

Jak už jsem psal, s četbou jsem v červenci trochu polevil. Vynahradím vám to ale i trochou filmových tipů. Dva se týkají leteckých havárií, takže pokud vás čeká letecká dovolená, možná se na filmy podívejte až po ní.

První havárie skončila happyendem. Snímek Sully: Zázrak na řece Hudson pojednává o příběhu kapitána Sullenberger, který před 7 lety nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Kapitána „Sullyho“ Sullenbergera ztvárnil jako vždy skvělý Tom Hanks a film režíroval Clint Eastwood, což podle mě do značné míry přispělo k tomu, že jsem emotivní příběh ohodnotil na ČSFD nejvyšším možným hodnocením.

Druhá letecká havárie, s jejímiž okolnostmi jsem se seznámil prostřednictvím filmu, už tak dobrý konec neměla. Při tzv. zázraku v Andách bylo na palubě havarovaného letadla s uruguayskými rugbisty 42 pasažerů a přežilo jich nakonec pouze 16. Po pádu letadla museli přeživší strávit 72 dní v tvrdé andské pustině. Dva z nich nakonec přes řadu nástrah (jednou z nich bylo třeba zavalení lavinou) přešli Andy a došli pro pomoc. Kvůli tenčícím se zásobám nezbylo přeživším nic jiného, než začít se živit masem z těl obětí letecké katastrofy. Učinili tak i navzdory silnému katolickému přesvědčení. Snímek Přežít líčí událost velmi působivě. I jemu jsem dal hodnocení 5 z 5. Jako doplněk k filmu doporučuji i krátký dokument z cyklu Slavné dny na Streamu nebo souhrn celé události z Wikipedie.

A když už jsme u letadel, podívejte se i na dokument o pražském letišti z dílny ČT k letošnímu 80. jubileu nejvýznamnějšího přístavu pro letouny v Česku. Kromě zajímavostí o samotném letišti zazněly v dokumentu i užitečné informace o leteckých strojích nebo okolnostech spojených s odbavením jednotlivých letů.

Nestárnoucí legenda Fiat 500
Legendární italský Fiat 500 slaví 60 let

Důvodem ke slávě je i jubileum legendárního FIATu 500. Oproti tomu jubileum yperitu bychom nejradši neslavili. Dobré shrnutí k tomuto bojovému plynu a historii jeho užití dala dohromady redakce iRozhlasu.

„Mladí lidé historicky většinou usilovali o to, aby byli bráni vážně a aby jim bylo dáno více autonomie, více rozhodování. Dnešní studenti naopak chtějí, aby se o ně univerzita více starala, a uráží je, pokud jim někdo naznačuje, že by se měli považovat za dospělé lidi.“ Tolik stručné shrnutí ze článku Alberta Kšiňana Nejdražší družina o armádě polovzdělaných jakobínů, bijících se za svou pravdu a za lepšího člověka. Situace, ke kterým dochází na univerzitách za Atlantikem jsou čím dál absurdnější. Kšiňan je pěkně shrnuje, byť si nejsem úplně jistý, zda se dobírá skutečných příčin tohoto neblahého trendu a přijde mi, že problém okrajové avšak hlasité skupiny neprávem vztahuje na celou generaci (mileniálů). Čtěte a poučte se nebo si osvěžte, co jsou mikroagrese, trigger warnings nebo koncept safe space.

Trocha čísel ze sportu. Číňané na fotbalu nešetří. V zimním přestupním termínů kluby z jejich nejvyšší soutěže utratily více než týmy z anglické Premier League nebo italské Serie A. Druhá nejvyšší čínská soutěž pak v útratách překonala nejvyšší soutěže Španělska, Německa či Francie. A dvacítku nejlépe placených fotbalistů sice ovládá Ronaldo z Realu Madrid, ale největší zastoupení v ní mají fotbalisté hrající v Číně. Je jich tam hned polovina.

A sport v číslech, respektive přepočítaný na peníze, ještě jednou. Věděli jste, že nejhodnotnějším klubem světa jsou Dallas Cowboys? Jde o tým amerického fotbalu. Druzí jsou baseballoví New York Yankees a až třetí je fotbalový klub. Konkrétně Manchester United. Hokejový klub v top tenu nehledejte.

Jak mi prozradil článek Miloše Čermáka, ohledně tykání a vykání netápu jenom já. Pokud tápete ohledně Bitcoinu, zkuste užitečný prospekt od X-Trade Brookers (konkrétně od Jaroslava Brychty).

Nevšední postřehy šéfredaktora deníku Washington Post Martina Barona z novinářského summitu ve Vídni shrnul Filip Rožánek. Přečtěte si, jak se podle Barona mohou média vypořádat s Trumpem, tlakem a nároky nových technologií či čím dál více rozptýlenou pozorností čtenářů.

Připomínejme si zas a znovu, že v průměru se máme materiálně lépe a lépe. Někdo víc a někdo míň. Průměrná koupěschopnost obyvatel od roku 1992 stabilně roste, což platí pro pracující i důchodce.

Užijte si léto! A pokud půjdete na houby a nemáte ve všech úplně jasno (stejně jako já), zkuste novou užitečnou appku od českých vývojářů.

Inovace trendující i neúspěšné, trocha ekologie a nová fotbalová pravidla

V minulém týdnu mi padlo do oka pár zeměpisných zajímavostí, ekologicky laděných článků a tradičně i nějaké texty o inovacích. Ty se prý dokonce chystají i ve fotbale. A dozvěděl jsem se, respektive potvrdilo se mi černé na bílém, jak je v Česku levno. Tak pojďme na to.

Jaké jsou nejzajímavější vědecké novinky podle sborníku Johna Brockmana Know This sesbíraného na základě ankety mezi 198 vědeckými osobnostmi? Počítače se učí stále rychleji, energii umíme vyrábět stále efektivněji a editovat geny je stále jednodušší.

A když jsme u inovací, je potřeba připomenout, že ne vždy úspějí. Jasným důkazem budiž nově otevřené muzeum ve Švédsku, které se zaměřuje na neúspěšné a často dost bizarních inovace.

Makedonie má tak trochu problém s názvem. Ten je dokonce pro zemi překážkou pro vstup do NATO. Ale řešení je prý na obzoru.

Saúdská Arábie má nového prince, ale také dvě třetiny zaměstnanců ve službách státu a dvoucifernou nezaměstnanost.

A trochu zelené vlny. Co by se stalo, kdyby se ze všech lidí stali vegetariáni. Česko čím dál víc trápí sucho. Jednou z příčin je, že „srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně. Naprší stejně nebo i více, ale deště jsou intenzivnější a prodlužují se periody sucha mezi nimi. Pokud by krajina dokázala vodu udržet, nevadilo by to. Hospodaření na polích a v lesích ale postupně způsobuje, že voda rychleji odteče do řek a jimi pryč z České republiky. Podobné je to ve městech – zelené plochy vytlačuje dlažba, beton nebo asfalt, do kterých se voda nemůže vsáknout a skončí v kanalizaci.“

Tenhle článek Christine Chemnitz je na mě zelenorudý až moc, nicméně popisuje, že globální zemědělství je v rukou úzké skupiny producentů. Dojde-li k odsouhlasení fúze Bayeru s Monsantem, „budou víc než 60 % světového trhu se semeny a agrochemií ovládat pouhé tři konglomeráty – Bayer-Monsanto, Dow-DuPont a ChemChina-Syngent.“ Článek také nastiňuje možnou podobu digitalizace zemědělství.

„Zanedlouho se postřiků pesticidů ujmou drony, hospodářská zvířata budou opatřena senzory ke sledování objemů mléka, vzorců pohybu a dávek potravy, traktory bude navádět GPS a softwarově řízené secí stroje budou vyhodnocovat kvalitu půdy, aby určily optimální vzdálenost mezi řádky a rostlinami.“

Kráva v rakouských Alpách
Možná, že až za pár let potkám takovou krávu, bude mít na sobě senzory

Mám rád podnikání, které je založeno na recyklování toho, co by jinak skončilo jako odpad. Ind Ankit Agarwal recykluje květy, které jsou součástí náboženských rituálů. Dělá z nich třeba mýdlo.

A se zelenými tématy se vždy skvěle doplňuje feminismus. Francouzská kreslířka Emma v komixovém stripu Měla jsi mi to říct ukazuje, proč žena nemá povinnost být „manažerkou“ domácnosti. David Grudl zase ve svém facebookovém příspěvku připomíná, že feminismus nemá monopol na téma genderové rovnosti.

Eurostat se v nejnovějším porovnání zaměřil na cenovou úroveň v zemích EU. Nejvíce peněz za spotřební zboží a služby při cestování po Evropské unii zaplatíte v Dánsku. Nejlevnější je Bulharsko, kde cenová úroveň dosahuje jen 48 procent unijního průměru. Nejmenší cenové rozdíly mezi státy EU najdeme v cenách spotřební elektroniky a oblečení. Naopak velký rozdíl mezi zeměmi EU je v cenách restaurací a hotelů, potravin a nealkoholických nápojů. V Česku máme levnou elektroniku, jídlo v restauracích a dopravní prostředky.

Jak by mohl fotbal změnit pravidla. Asi jsem v tomhle konzervativní, ale zatím nejsem moc přesvědčen, že jde o změny k lepšímu.

Katar, fidget spinner a kolik bere Cristiano a Lionel

V minulém týdnu se můj čtenářský zájem soustředil hlavně na aktuální události. Chtěl jsem vědět, co je to ten fidget spinner, nebo co má vlastně Katar za problém s dalšími arabskými zeměmi. No a protože se mi zdálo, že vám tentokrát přinesu spíše chudší seznam článků, vzpomněl jsem si na dva starší z archivu (je to ten o přírodovědných dokumentech a rozhovor s Danou Zátopkovou).

Taky už jste se seznámili s tou divnou věcí, které si říká fidget spinner? Jaký je původ tohoto gadgetu a v čem spočívá jeho tajemství, popsal Forbes.

antistresová hračka
Fidget spinner

Tentýž časopis přišel také s čerstvým žebříčkem nejlépe placených sportovců. Víte, kdo následuje Cristiana Ronalda, Le Brona Jamese a Lionela Messiho?

Dvakrát vybírám tentokrát i z blogu Petra Houdka. V prvním příspěvku rozebírá téma, kdy politici strategicky využívají omezené pozornosti voličů, aby utopili negativní zprávy v moři irelevantních informací. A to konkrétně na příkladu Izraele a jeho útoků na palestinské teroristické cíle. Izrael se prý při útocích ohlíží na to, jak podstatným informacím se zrovna věnují americká média.

Druhý Houdkův příspěvek nabádá „lidé, spěte!“ Nevyspalost se nevyplácí. Třeba takoví pozdně tweetující basketbalisti následně v zápase získají až o 10 % méně bodů.

A dále tu máme Katar, s nímž pět (nebo šest, nebo kolik vlastně) arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií rozvázalo diplomatické vztahy. Údajně kvůli podporování teroristických skupin ze strany Kataru. O co přesně jde v konfliktu, který mnozí označují za obdobu třicetileté války v Evropě, vysvětluje Marek Hudema. Roztržku nelze brát na lehkou váhu. Zvlášť když si uvědomíme, že Katar má díky obrovským investicím do firem po celé planetě značný vliv na světové hospodářské dění.

 

Ekonom Julius Janáček říká navzdory názorům prosazovaným samotným ministrem zemědělství, že nejlepší pro ekonomiku je, když budeme kupovat co nejkvalitnější a nejlevnější výrobky bez ohledu na to, odkud pocházejí.

Daně Zátopkové je 94 let. Přesto se stále dokáže bavit tak, že jde do postele až ve 4 ráno. A pořád cvičí na břicho. A taky má pořád co říct. Přesvědčte se v tomhle krásném rozhovoru.

Při natáčení přírodovědných dokumentů se dříve páchaly pěkné zrůdnosti.

Ale abychom to zakončili pozitivně, tak na závěr jedna potěšující zpráva ze světa umění. Moravská galerie zveřejnila své sbírky online. Na webu má 200 tisíc děl.

Porce ekonomie, brčko proti znásilnění a akademici ze slonovinové věže

Výběru pozoruhodných článků tentokrát dominují ekonomická témata. Prosto však dostanou i vědecké a inovátorské objevy. Na odlehčení přidávám i jeden článek o vaření.

„Mnohem víc nás bolí, když něco ztrácíme, než nás těší možnost něco získat.“ Poučka od nobelisty Daniela Kahnemana demonstrovaná na experimentu ekonomů C. Buccafusca a J. Sprigmana a problematice sklápění sedaček v letadle. Více v článcích Jan Klesly nebo Miloše Čermáka, který přidává k dobru vlastní osobní příběh.

Sean Rife popisuje, jak se historicky mění náš postoj k situacím, kdy nás někdo uráží. Kulturu ctnosti vystřídala kultura důstojnosti. Nyní se prosazuje kultura oběti. Ta má v mnoha ohledech bohužel blízko k již přežité kultuře cti. Obě například důsledně požadují řešení křivd, často veřejně.

Výzkumníci Asit Biswas a Julian Kirchherr se domnívají, že akademici mají ohromnou sílu měnit svět, ale naprostá většina z nich se nepodílí na utváření veřejné debaty. Píší totiž články, které nikdo nečte. Bisvas a Kirchherr odhadují, že běžný vědecký článek si přečte maximálně deset lidí. Ve vědě se ročně publikuje až půldruhého milionu recenzovaných článků. Přitom 82 % článků publikovaných ve vědeckých časopisech nikdy nikdo necituje. Z hodně zajímavého článku aspoň dvě citace:

„Existuje jen velmi málo institucí, které podporují své vědce, aby psali popularizační práce, objevovali se v rozhlase a v televizi nebo sdíleli své objevy a poznatky s veřejností prostřednictvím sociálních médií.“

„Univerzity by měly nabízet workshopy a kurzy zaměřené na rozvoj tvůrčího psaní literatury faktu.“

Kompletní článek najdete na webu Rozhlasu.

Do teď jsem nevěděl, že finanční odměna osm milionů švédských korun (22,6 milionu Kč), která je určena laureátům Nobelovy ceny, je podmíněna proslovem. Písničkáři Bobi Dylanovi to trochu způsobilo komplikaci, ale nakonec zaslal švédské akademii proslov ve formě audionáhravky.

Speciální druh mozzarelly se smetanou
Burrata by měla být servírována aspoň za pokojové teploty

Největší prohřešky při přípravě jídel italské kuchyně.

Dřív se z Venezuely vyváželo obilí do celého světa, dnes nedokážou nakrmit ani vlastní lidi. To, co ve Venezuele selhalo byl pravý socialistický socialismus. A selhal nikoli kvůli chybám při zavádění, ale protože je z principu závadný. Tolik pár nejpodstatnějších myšlenek z komentáře Stephena Horowitze.

V poslední době se spotřebitelé začínají registrovat do skupin, aby dosáhli na výhodnější ceny od nabízejících subjektů. Je správné, že se spotřebitelé začínají více zajímat o cenu a kvalitu služeb, již dostávají. Crowd-demanding, jak se tomu říká, má však i řadu stinných stránek. Více o nich Petr Koblovský.

Chytrý vynález, který napomáhá předejít případům, kdy jsou ženy znásilněny na základě toho, že jim někdo něco hodí do pití a zdroguje je. Brčko, které změní barvu, pokud pití, do kterého ho dáte, obsahuje nežádoucí látku.

Podle Reuters budou v následující dekádě emise skleníkových plynů v USA klesat bez ohledu na odstoupení prezidenta Trumpa od klimatické dohody.

S pomocí fotografií dostupných na internetu a záběrů z videokamer se dá vytvořit kompletní 3D model města. Demonstroval to tým z ETH Curych.

Sdílená ekonomika v Číně, káva v Itálii, život v Tel Avivu

Po týdnu jsem pro vás připravil druhý díl s výběrem nejzajímavějších článků, na které jsem narazil. Nechybí ani odkaz na video, fotogalerii nebo rozhovory.

Tzv. sdílená ekonomika zažívá velký boom v nejlidnatější zemi světa. Lidé zde se záměrem přivýdělku sdílejí nejen svá obydlí a dopravní prostředky, jak je zvykem po celém světě, ale třeba i basketbalové míče, solární nabíječky na smartphony nebo deštníky. Pronájem těchto věcí stojí zanedbatelné částky, nicméně pro provozovatele služeb jde o zdroj lukrativních příjmů. Roční tržby sdílené ekonomiky prý v Číně dosahují 705 miliard dolarů. Objevují se spekulace, zda nejde jen o další bublinou, která brzy splaskne. Více na VentureBeat nebo New York Times.

Nejen kávomilci by neměli vynechat tento článek, který pojednává o rozdílech i provázanosti kultury pití kávy v Itálii a v USA. Dozvíte se třeba, která negativně vnímaná historická postava má na svědomí to, že baristům říkáme barista a ne barman, nebo proč si v Itálii koupíte kávu zalevno.

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že všechny metafory a analogie v politickém vyjádření či textu by v nás měly budit maximální obezřetnost. „Metafory a analogie nejsou mor, usnadňují pochopení světa, ale mohou se stát vážnou nemocí, když je přijímáme nekriticky a necháme se jimi manipulovat,” poznamenává v článku pro Novinky.

Pastva pro oči. O různých formách sněhových vloček už jste nejspíše četli (pokud ne, zkuste třeba tenhle článek v češtině nebo tenhle v angličtině). Podobně rozmanitý je i svět zrnek písku. Prohlédněte si galerii záběrů písčitých zrnek pod mikroskopem.

Drahá vysokorychlostní dráha
Superrychlá železnice by byla pro Česko superdrahá (foto: Marek Numerato)

Vysokorychlostní železnice v Česku není dobrý nápad, ale velmi drahá legrace, píše v krátké eseji ekonom Miroslav Zámečník.

Palec nahoru do Sušice. Za tuhle nápaditou parodii, která paroduje přírodopisné dokumenty, čímž láká lidi k návštěvě skateparku.

11 věcí, které byly americkým ženám ještě v 50. a 60. letech zapovězeny

Manželka stálého zpravodaje na Blízkém východě líčí, jaký je každodenní život v Tel Avivu, tedy ve městě, jehož obyvatelé se kvůli opakujícím se teroristickým útokům ocitají v permanetním ohrožení. Strach, výchova dětí, jazyk, postavení žen, natura běžných Izraelců nebo třeba přírodní podmínky jejich země, to všechno jsou témata, kterých se Lenka Szántó v rozhovoru dotýká.

Nekritické fandění skupině lidí má stejný základ jako skrytý odpor k ní. Nejen o tom hovořil odborník na genocidu Martin Šmok v rozhovoru pro Hospodářky.

Příběh soch z Wall Streetu, nadzvuková letadla a proč by měli politici číst

 

Týdně strávím něco kolem pěti hodin v hromadných dopravních prostředcích, kde si krátím chvíli četbou toho, co si z různých zdrojů (ty nejoblíbenější bych vám někdy rád představil v samostatném článku) naukládám do Pocketu. Přijde mi škoda se o některé poznatky nepodělit. Proto jsem se rozhodl, že budu nepravidelně připravovat souhrn nejzajímavějších článků, rozhovorů a komentářů, na které jsem narazil. Zde je první z nich.

Společnost State Street Global Advisors umístila na Wall Street přímo naproti ikonické soše zuřícího býka postavu Nebojácné dívky. To se autorovi sochy býka Arturovi Di Monicovi nelíbilo a požadoval, aby byla socha dívky (údajně znázorňující nevinnost, jež se postavil proti patriarchálnímu útlaku, proti penězům a moci)  odstraněna. Greg Fallis vysvětluje v příspěvku, který převzal i Finmag, pozadí celého příběhu obou soch a dochází k závěru, že Arturo Di Monica má ve sporu pravdu.

Nadzvuková letadla umožňovala až do roku 2003 překonat vzdálenost z Paříže do New Yorku za tři a půl hodiny. Jednosměrná letenka vyšla až na 18 000 dolarů (450 000 korun). Nyní se několik projektů pokouší vrátit nadzvukové civilní stroje na oblohu. Určitě se tak nestane ze dne na den, ale existuje šance, že by již za pár let mohli lidé létat z New Yorku do Londýna za tři a čtvrt hodiny namísto obvyklých sedmi. Letenka by se měla dát pořídit již za 2500 dolarů.

Petr Vabroušek je profesionální triatlet, který letos absolvoval 7 maratonů na 7 kontinentech za 7 dní. Dlouhý běh s ním připravil vynikající rozhovor, u kterého jsem nevycházel z údivu od začátku do konce. „Nemohl jsem toho mít moc, protože když se příliš oblečete, tak se tělo zpotí. Což je konečná. Omrzne to na kůži. Měl jsem speciální termoprádlo, na tom lehkou vrstvu. Na start jsem přišel jako klepající se osika. Do poslední chvíle jsem číhal v kadibudce, abych moc nepromrznul, než to vypukne,“ popisuje přípravu na maraton na Severním pólu v minus 42 stupních. Prozrazuje i, jak se dají při sportu aplikovat znalosti z ekonomie. „Mikroekonomické i makroekonomické teorie, které jsem studoval, se v podstatě dají aplikovat na jakoukoliv lidskou činnost. A víceméně je používám jak při přípravě na závod, tak během něj. Vyhodnocuji optimální zdroje. Tak jak si firma rozhoduje, kolik potřebuje pracovní síly, kolik know how, kde bude vyrábět, z čeho, kolik investuje do vývoje, tak úplně stejně to řeším já jako individuální sportovec. Celý systém tréninku a regenerace, kontakt se sponzory, s médii, všechno vyhodnocuji. I během závodu: jaké zvolit tempo, jak si hlídat soupeře. Ekonomické teorie jsou krásně aplikovatelné.“ Dejte si to celé, velmi doporučuju.

Redaktor Hospodářek řeší, že politici jako Donald Trump nebo Andrej Babiš vůbec nečtou a často se tím ještě chlubí. Četba přitom rozšiřuje obzory, což by politici leckdy potřebovali jako sůl. Francouzský prezident Francois Mitterrand „když někam letěl na státní návštěvu, často poprosil pilota, aby nad místem přistání ještě chvíli kroužil. Chtěl dočíst kapitolu knihy, kterou si vzal do letadla.“

Střípek z historie. Pojídání těstovin holýma ruka v ulicích Neapole.

O vyvrácení mýtu, že se ženám v kolektivu synchronizuje menstruace

Fotbalový trenér Verner Lička otevřeně popisuje, s čím se musí potýkat profesionální fotbalista po skončení kariéry

Při maratonu tělo prochází očistcem
42,195 kilometrů dokáže pořádně zabolet (foto: Marek Numerato)

Jakým peklem prochází lidské tělo při maratonu ve středně dlouhém článku nebo dvouminutovém videu.

Jak u nás vypadal počáteční rozjezd kapitalismu za vlády Marie Terezie

 

Amerika před 100 lety, švédští samotáři a zázrak zvaný Leicester

Toto je druhý výběr článků zveřejněný na mém Facebooku. Pochází z května 2016. Jsou v něm například dva články o Leicesteru, o němž se v tu chvíli ještě nevědělo, jestli zázračné tažení Premier League dotáhne do vítězného konce. Dotáhl. Získal titul 🙂

Idealizace minulosti je celkem rozšířeným fenoménem. Pokud se to týká i vás, přečtěte si třeba, jak vypadala Amerika před 100 lety. Nezní to moc lákavě.

A tady je jeden článek o zdraví a fyzické kondici pralidí. „Lidstvo nikdy nebylo tak zdravé, jako je dnes,“ říká evoluční biolog Jan Zrzavý. 

Z šedivé Mladé Boleslavi se po 25 letech stalo příjemné místo pro život. Prosperitu přinesl německý koncern Volkswagen, který koupil Škodovku. Vzpomínky na jednu z největších success story české privatizace.

V posledních týdnech se hodně psalo o daňových rájích. Proč je vlastně firmy či jednotlivci vyhledávají? Důvodů je celá řada. Některé jsou zcela legitimní, některé velmi nebezpečné pro nás pro všechny. Posuďte sami.

Mít dítě bez manžela je v Číně velké stigma. Svobodná matka, která od státu nemá platné reprodukční povolení, nedostane rodný list pro svoje dítě, které pak žije ve vakuu jako duch – nemá nárok na očkování a lékaře a nesmí ani chodit do školy. Btw nemanželský sex byl prý v Číně nezákonný až do roku 1997.

Švédský sociální systém je mnohem šetrnější, a to nejen ke svobodným matkám. Ale vede k nechtěným důsledkům, které nejsou příliš příznivé. Lidé se izolují do samotářských ulit. V počtu single domácností, tedy lidí žijících o samotě, je severská země první na světě.

A na závěrečné odlehčení fotbal. Leicester je velkým překvapením letošní Premier League. Od titulu ho dělí už jen pár krůčků (vsuvka: nakonec ho fakt získal :)). Úspěch Leicesteru není založen na tom, že by kopíroval to, co už dříve zafungovalo slavnějším týmům. Leicester jde vlastní cestou. Ranieriho svěřenci např. demonstrují, že uspět se dá i bez tolik vyzdvihované převahy v držení míče.

Velmi čtivě a s pořádnou dávkou motivace popsal příběh Leicesteru jeho kouč Ranieri. Přečtěte si, jak se z noname hráčů stalo žádané zboží, o které se nejspíš budou v létě přetahovat velkokluby nebo je uvidíme na Euru. Vsuvka: To, že Ranieri v Leicesteru nakonec skončil, nemění nic na tom, že byl strůjcem nevídaného úspěchu.

O vězních, hračkách a Youtuberech ve finančních nesnázích

Na svém Facebooku jsem vyštrachal jeden starší výběr článků. Nejde o nic, co by ztratilo na aktuálnosti. Proto výběr „přetiskuji“ i zde, abych mohl obohatit archiv.

 

Rozhovor s vězeňským psychologem o pocitech vězňů, recidivě a o tom, co by se na podmínkách ve vězení dalo změnit.

Proč není dobré děti zahlcovat hračkami. Vtipné je, že jsem to četl, když jsme byli v očekávání narození naší dcery, a říkal jsem si u toho, jak se tím budu řídit. Není to tak jednoduchý :).

Kterak se Youtubeři s deseti/statisíci odběrateli snadno dostávají do finanční pasti.

Naši předkové se několikrát zkřížili s jinými druhy lidí. Ve své DNA si díky tomu neseme asi zřejmě dosti důležité dědictví. Vyztužilo nám to imunitní systém. Více v článku Jaroslava Petra.

Jak připravit své podnikání na nejhorší. Osobní zkušenost Báry Rektorové.

Vsuvka: V únoru loňského roku, kdy jsem tento výběr připravil, umřel Umberto Eco. Kamil Fila krátce poté shrnul, v čem byl tento teoretik a intelektuál tak významný.

Bonus pro kikoti: Encyklopedie sídlišť od Arch Vadera: 1000 sídlišť, 6000 obrázků, 60 stran textu, 1000 stran.